Vědci kromě vlastního výzkumu analyzovali 35 dalších studií k problematice kanabisu. "Máme nyní dostatek důkazů, abychom mladé lidi varovali, že konzumace konopí zvyšuje riziko, že je v pozdějším věku postihne nějaká forma psychického onemocnění," prohlašují britští vědci.

Hašiš, který se vyrábí z pryskyřice samičích květů konopí, a marihuana ze sušených lístků stejné rostliny se většinou konzumují v podobě jointů, v dýmce nebo jsou polykány. Často jsou obě substance označovány jako relativně neškodné drogy, to ale není pravda, tvrdí vědci. Jejich výzkum prokázal závislost na dávkování: kdo bere drogu častěji, je psychózou ohrožen více. U silných uživatelů je toto riziko až dvojnásobné oproti příležitostným.

Pod pojem psychóza vědci zahrnují četné středně závažné až vážné psychické onemocnění. Jejich společným jmenovatelem je ztráta reality, lišící se povahou a průběhem. Jako příklad lze uvést poruchy vědomí, paměti nebo orientace, nebo pak přeludy, halucinace a maniodepresivní choroby.

V doprovodném komentáři upozorňuje Merete Nordentoftová z univerzitní nemocnice v dánské Kodani, že společnost nebezpečí podceňuje. "Ve veřejných diskusích bývá kanabis v porovnání s alkoholem nebo opiáty považován za více méně neškodnou drogu. Zdá se, že dlouhodobé vlivy kanabisu na psychózy jsou přehlíženy, a veřejnost proto musí být o těchto hrozbách zpravena," říká.

Zammit poukazuje v časopise na to, že v zemích jako USA a Británie má zkušenosti s kanabisem na 20 procent mladých lidí. V Německu je to podle spolkové ústředny pro zdravotní průzkum 26 procent. Obecně je kanabis nejrozšířenější drogou v řadě zemí, a znalosti konzumentů o něm zůstávají minimální.