Riziko nákazy touto nemocí při nechráněném pohlavním styku je až 60%. Zákeřnost chlamydiového onemocnění spočívá především v tom, že nemá výrazné příznaky. Asi 50% žen a 80% mužů nezpozoruje vůbec žádné příznaky.

U žen se může vyskytnout bolest v podbřišku, bolestivý pohlavní styk či pálivé močení. Problém je v tom, že takovéto příznaky se obyčejně připisují zánětu močového měchýře či menstruačním problémům. U mužů se může vyskytnout nepříjemný pocit při močení nebo bolest ve varlatech. Čtyři z pěti mužů však necítí nic.

Neléčená chamydiová infekce může mít katastrofální následky. U žen může způsobit záněty orgánů malé pánve, mimoděložní těhotenství, cysty na vejcovodech, předčasný porod, nakažení plodu během těhotenství a přenos zánětu na oči nebo plíce plodu.

U mužů jsou to časté záněty močové trubice, záněty nadvarlat až sterilita, zánět prostaty. Pokud se infekce neléčí, může u žen dojít až ke slepení vejcovodů, které se stanou neprůchodnými, a tudíž k neplodnosti.

Chraňme se

Nakazit se chlamydiemi je velmi jednoduché. Může se to stát nejen při nechráněném pohlavním styku s nakaženým partnerem, ale i při přímém kontaktu s kontaminovaným prádlem, ručníky či kapesníky. Pokud se tomu chceme vyhnout, měli bychom dodržovat alespoň tyto zásady:

- vyhýbat se náhodným sexuálním partnerům a nechráněnému sexu

- dodržovat zásady intimní hygieny, používat jen vlastní ručník a prádlo

- dbát na hygienické zásady při návštěvě plováren, solárií a saun

- již při minimálním podezřením na infekci vyhledat lékaře, ženy gynekologa, muži urologa nebo venerologa

- neukončovat léčbu antibiotiky dříve, než určí lékař (obvykle to trvá nejméně tři týdny) a také dodržet kontrolní prohlídku po vyléčení

- dodržet léčbu obou partnerů

- po dobu léčby vyloučit pohlavní styk i masturbaci

- důsledně brát určená antibiotika, vynikající výsledky má podpůrná léčba,  tzv. systémová enzymoterapie, která má protizánětlivé účinky a  navíc zlepšuje účinnost antibiotik.

Chlamydiovou infekci je možné zjistit již po sedmi dnech od nakažení. Lékař většinou odebere vzorek z děložního hrdla u žen nebo z močové trubice u mužů. Infekci lze zjistit také z krve nebo metodou DNA. 

Problém je bohužel v tom, že lékaři dělají takováto vyšetření málokdy nebo připisují příznaky jiné chorobě. Nepodceňujte tedy tuto infekci a požádejte svého lékaře o vyšetření na chlamydie.