Článek
"Vápník je nepostradatelný k navození stahu svalových vláken, k přenosu signálů v nervovém systému, je nezbytný ke srážení krve, potřebný při uvolňování některých látek a hormonů a důležitou roli hraje již při vzniku nového života - je na něm do určité míry závislá i pohyblivost spermií," říká Prof. MUDr. Milan Bayer z Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN v Praze. Koncentrace vápníku v plazmě je proto neustále velmi přesně regulována. Její hodnota závisí na součinnosti dalších látek - vitaminu D, hormonů příštítných tělísek a štítné žlázy.
Vápník je naprosto nezbytný v dětském věku - děti rostou a jejich organismus se rychle vyvíjí. Denní doporučené množství vápníku závisí zejména na věku. Děti do jednoho roku by měly přijmout 400 mg za den, děti od 1 do 10 let 600-900 mg, dospívající až 1 200 mg denně. Pro těhotné a kojící maminky se doporučuje konzumace až cca 1 000-1 400 mg vápníku denně.
Dostatek vápníku může být ohrožen špatným vstřebáváním
Podle nutriční terapeutky Jitky Tomešové se vápník v těle nejlépe vstřebává v kyselém prostředí. Kyselost lze podpořit například pitím ovocných šťáv či džusů. Vstřebávání se navíc lépe daří v noci, a proto je vhodné konzumovat potraviny bohaté na vápník zejména v odpoledních a večerních hodinách. Absorpci vápníku napomáhá také vitamin D, C a kyselina listová.
Pro správné ukládání vápníku je také důležitý správný poměr vápníku a fosforu. Ten by měl být asi 2:1 ve prospěch vápníku. Při neúměrném množství fosforu vůči vápníku má tělo tendenci jejich hladinu vyrovnávat tím, že sbírá vápník, kde se dá. V krajích případech tak může dojít k jeho odebírání z kostí a zubů, což má v případě dětí velmi neblahé následky. "Kvůli příliš vysokému obsahu fosforečnanů nejsou pro děti vhodné ve větším množství zejména nápoje tzv. colového typu nebo tavené sýry. U colových nápojů je jednou z hlavních surovin kyselina fosforečná, tavené sýry zase obsahují tzv. tavící soli - fosforečnany - používané proto, aby se lépe sýry roztíraly," dodává Tomešová. Tavené sýry je tedy vhodné vyměnit za termizované či tvrdé.
Využití vápníku je dále závislé na obsahu vlákniny v jídelníčku; její velké množství urychluje průchod potravy střevem a tím se pravděpodobnost využití snižuje. Doporučuje se proto nejíst často mléčné výrobky současně s celozrnným pečivem.
Mezi látky, které využití vápníku snižují, patří také kyselina šťavelová, obsažená např. v rebarboře, špenátu, mangoldu, červené řepě, otrubách a čokoládě. Kyselina šťavelová vytváří s vápníkem nerozpustné sloučeniny - šťavelany - a tělo jej pak nemůže dostatečně využít.
Největší zdroje vápníku:
**mléko a mléčné výrobky,
**ryby (např. sardinky, losos apod.),
**vejce (zejména žloutek),
**některé druhy zeleniny (např. kapusta, brokolice, pórek, mák, pšeničné otruby),
**oříšky (mandle, arašídy, pistácie, slunečnicová semena),
**luštěniny (hrách, fazole, čočka, sója, cizrna),
**neloupaná rýže,
**tofu
**ovoce (citróny, ostružiny, sušené fíky, rozinky.)
Podobně působí i kyselina fytová, která je hojně obsažena v rostlinné stravě a vytváří též nerozpustné komplexy, které jsou pro tělo těžko využitelné.
