Článek
Pro tento efekt mají pochopitelně vědecky podložené vysvětlení také experti, kteří se zabývají funkcemi mozku. Tým z glasgowské university totiž zjistil, že právě zvuky, jež člověka obklopují, zvyšují průtok krve v nejdůležitějším orgánu myšlení. Tím ho zásobují větším množstvím kyslíku a zlepšují i schopnost koncentrace.
A nejen to. Například pravidelná hra na klavír vede dokonce k anatomické reorganizaci specifických mozkových oblastí, jež koordinují motoriku rukou a odpovídají za kvalitu sluchu. I ve chvílích, kdy pianisté pouze naslouchají některé ze skladeb, dochází k oživení motorického regionu nezbytného pro aktivní hraní, aniž by přitom dotyční vůbec pohnuli prstem.
Navíc výzkumy dětí prokázaly vzájemnou souvislost mezi muzikálností a inteligencí. Přitom nejde o vrozené dispozice. Záleží pouze a výhradně na prostředí, v němž vyrůstají. Rodiče, kteří přikládají váhu vzdělání svých potomků, jsou většinou sami značně inteligentní a neobejdou se bez hudebních zážitků. Jejich sociální postavení je přitom zcela irelevantní.