"Při nádechu z jediného inhalátoru do sebe dostanou protizánětlivě působící kortikosteroidní lék i lék rozšiřující průdušky," řekl Petr Pohunek z pediatrické kliniky motolské nemocnice.

Pacienti tak už nebudou potřebovat další inhalátor s lékem pro případ rychlého uvolnění při drobných potížích. Jde zejména o problémy s dechem či kašel, které se objevují u astmatiků zejména při setkání s větším množstvím alergenu, s podněty z vnějšího prostředí a při větší tělesné námaze. 

V Česku je zhruba 800 000 astmatiků, kteří své onemocnění léčí, a dalších asi 300 000 lidí, kteří nejsou diagnostikováni, pravděpodobně proto, že mají mírné příznaky nemoci a považují je za banální. Poprvé se tak dostanou do péče odborného lékaře až po prvním astmatickém záchvatu. Pokud se astma nezačne léčit, existuje vyšší riziko záchvatu a mohou se na průduškách objevit chronické změny. Léčba pak už nedokáže zcela znormalizovat funkci plic. 

Astma se musí léčit dlouhodobě. Jen u skutečně nejlehčích případů je vhodné používat léčbu pouze v době, kdy se objevují ojedinělé příznaky. V naprosté většině případů nelze léčbu přerušit, protože i když pacient nepociťuje problémy, nadále ve sliznici přetrvává zánětlivá reakce, kterou nikdo neumí zcela vyléčit. Lze ji však potlačit tak, že pacient může vést kvalitní život a není ohrožován akutními záchvaty. 

Léky je třeba brát konstantně

"Nemocní někdy mají pocit, že je jim dobře, a přestanou léky brát. Nějakou dobu se nic neděje, ale zánět se zhoršuje a pak může dojít i k záchvatu, který ho přivede třeba až na jednotku intenzivní péče," řekl Pohunek. 

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest, které vede ke zvýšené citlivosti průdušek a opakujícím se stavům pískotu, dušnosti, tíže na hrudi a kašli. Tyto stavy bývají spojeny s otokem a zúžením průdušek a zvýšenou tvorbou hlenu, který průdušky ucpává. Tři procenta nemocných mají těžké astma. Ročně na tuto chorobu zemře v ČR přibližně 150 lidí.