"Nyní je na sto tisíc obyvatel přibližně jedno až jedno a půl iktového lůžka, ale podle národního programu by byla zapotřebí čtyři," řekl Právu doktor Robert Mikulík z iktového centra neurologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně.

Zatímco u infarktu myokardu se lékařům podařilo, aby 93 procent hospitalizovaných dostalo péči, jakou nezbytně potřebují, u mrtvice je nejúčinnější léčba poskytnuta jen zhruba 1,5 procenta pacientů. Přitom mrtvici v ČR ročně dostane asi 30 000 lidí, z toho přibližně třetina umírá okamžitě, třetina zůstává trvale invalidní a třetina přežije bez významnějších následků, ale s vysokým rizikem, že se mrtvice bude opakovat.

Rozhodující je rychlost léčby

Lékař zdůraznil, že nejdůležitější při účinné léčbě je čas. Pacient by se měl dostat do tří hodin od mrtvice na specializované centrum nebo jednotku intenzívní péče, kde mu podají speciální lék - trombolikum. Ten rozpustí krevní sraženinu, která cévu v mozku ucpala. Když se tak nestane rychle, odumírají mozkové buňky.

V iktovém centru má pacient nejvyšší šanci, že léčba bude úspěšná. Se stoupajícím počtem hodin je naopak naděje na vyléčení menší. Důležitá je i následná péče tak, aby pacient, který mrtvici přežije, okamžitě začal rehabilitovat. Tedy cvičit chůzi, řeč, pohyby těla.