Vedoucí studie, profesor kardiochirurgie sir Magdi Yacoub z Imperial College London, hledal více než deset let způsob, jak vyřešit nedostatek dárcovských srdcí. Jeho tým nakonec vypěstoval tkáň fungující stejně jako chlopně v lidském srdci. To je podle The Guardian důležitý krok k tomu, aby v budoucnu mohla být z kmenových buněk vytvářena celá náhradní srdce.

Pro vývoj tkáně použili vědci kmenové buňky z morku kostí. Ty se pak s pomocí různých chemických a fyzikálních procesů přeměnily v buňky srdečních chlopní. Buňky pak vědci umístili do kolagenové konstrukce, kde vyrostly malé, asi třícentimetrové kotouče srdeční tkáně. Tato tkáň bude ještě tento rok implantována zvířatům, nejspíš ovcím nebo prasatům. Vědci budou monitorovat, jak funguje v oběhovém systému.

Srdce do deseti let

Podle Magdiho Yacouba, jenž patří k nejlepších světovým kardiochirurgům,  by se celá srdce mohla vypěstovat z kmenových buněk do deseti let.  Vytvořit celé, bijící srdce: je podle něj "ctižádostivý, ale nikoli nemožný projekt". "Pokud byste po mně chtěli nějaký termín, řekl bych deset let," uvedl Yacoub. Podle něj je ale vzhledem k dnešnímu rychlému pokroku ve vědě možné, že se tak stane dříve.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že v roce 2005 zemřelo na kardiovaskulární nemoci ve světě 15 miliónů lidí. Do roku 2010 by podle ní mohlo potřebovat nové chlopně přes 600 000 osob. "Kdyby se tento trend podařilo zvrátit, mělo by to ohromné důsledky," řekl Yacoub.

Lékaři v současnosti nemocné chlopně nahrazují chlopněmi umělými. Ty sice pacientům zachrání život, ale nejsou zdaleka dokonalé. Nemají totiž takové vlastnosti jako živá tkáň a u dětí se s přibývajícím věkem musejí vyměňovat. Kromě toho jsou pacienti nuceni brát celý život léky. Normální chlopně mění podle Yacouba svůj tvar a velikost, což jejich náhražka, která se jen otevírá a zavírá, nedokáže.

Z kmenových buněk se dá vytvořit jakákoli buňka libovolného lidského orgánu a pěstování náhradních tkání je jedním z hlavních cílů biologie. Pokud lékaři nahradí poškozenou část těla tkání, jež je geneticky přizpůsobená pacientovi, nemůže ji jeho tělo odmítnout. Vědci dosud vypěstovali šlachy, chrupavky a močové měchýře.