Obvykle vědí o kalorických bombách typu špeku nebo dortíčků, čokolád a dalších pamlsků. Většina z nich však jen velmi málo zná skryté tuky a cukry.

Typický chyták: dietní párky

Když se herci Tomu Hanksovi podařilo shodit dvanáct kilo, ptali se ho novináři, jak toho dosáhl. "Přestal jsem pít kávu," odpověděl. Znělo to neuvěřitelně. Ukázalo se, že Hanks zvládl denně i patnáct oslazených kafí s mlékem, případně se smetanou. Herec spočítal, že si do nich každý den nalil víc jak dva litry koktejlu plnotučného mléka a šlehačky. Ty odborníci považují za jeden ze zdrojů skrytého tuku.

Ještě víc ho ale obsahují uzeniny. Jen málokdo tuší, že mezi dietními párky a třeba špekáčky není žádný dramatický rozdíl. Do levných druhů uzenin používají výrobci podkožní tuk a další cenově výhodné druhy mas, které mohou tuk obsahovat. Past spočívá v tom, že tučné maso do párků namelou a spojí ho s trochou masa, moukou a s dalšími ingrediencemi, takže to není na první pohled vidět tak, jako u špekáčků.

Když už musíte jíst uzeniny, tak jedině šunku

Jiným typickým výrobkem, u kterého si spousta lidí neuvědomí, jak velice tučný bývá, je třeba paštika, která obsahuje kolem 50 % tuku.

Ještě většími náložemi jsou kvalitní salámy (turistický, vysočina, uherský) a také klobásy. Nejen ty měkké, ale i ty tvrdší, jako třeba čabajka. Jestliže v uzeninách typu párků, špekáčků nebo měkkých salámů dosahuje obsah tuku běžně hodnot 35-50 %, v trvanlivých, tedy kvalitních salámech a klobásách to bývá až 55 %.

Když tedy člověk, který se snaží hubnout, přestane jíst prakticky úplně uzeniny, zbaví se jednoho z hlavních nepřátel. Lidé, pro které to není snadné, by si pak měli občas s rozumem dopřát relativně libové uzeniny, jako je třeba šunka.

Přestala jíst uzeniny a zhubla o 11 kilo

Kolegyně z kanceláře přestala uzeniny jíst téměř úplně, jen občas si dopřeje kousek šunky. A shodila za půl roku 11 kilo. "Pomáhá to i řadě mužů, kteří chodí do našich kurzů snižování nadváhy," říká odbornice na hubnutí PhDr. Iva Málková. "K tomu, aby podstatně zhubli, jim často stačí, když se začnou víc věnovat aktivnímu pohybu, přestanou jíst uzeniny a pít pivo nebo další alkohol, případně hodně slazené nápoje, bohaté na kalorie."

Energetická nálož smetanových sýrů

Vedle šlehačky, smetany a tučných jogurtů jsou dalším zdrojem skrytých tuků sýry s vyšším než 30% obsahem tuku. Nejvíc pak ty smetanové nebo zrající sýry typu camembertu. I u nich jde o problematické živočišné tuky, které člověku neškodí jen přívalem kalorií, ale také vysokým cholesterolem a dalšími negativními vlivy.

Relativně dost tuku obsahují rovněž hranolky, chipsy a další smažená jídla, mezi kterými je jedním z favoritů třeba smažený sýr a zejména pak oblíbený hermelín.

Umět si to spočítat

"Při hubnutí však nejde jen o to, abychom tučná jídla co nejvíc omezili," říká PhDr. Iva Málková. "Ale o to, abychom je nahradili jejich méně tučnými variantami."

- Když se podíváte do tabulek, kolik tuku obsahuje kilogram určitého druhu potravin, zjistíte například, že v čabajce je ho 500 g, ve vepřovém 330 g, v hovězím 150 g, v rybě v průměru 30 g a v kuřecím kolem 20 gramů.

- V deseti dekách 45% eidamu bývá tuku 26 g, v 20% eidamu 10 g, v hermelínu 22 g, v sýru cottage 5 g a v olomouckých tvarůžcích 1 g.

- Dvě deci šlehačky mívají 65 g, smetany 25 g, plnotučné mléko 7 g, polotučné 3 g a odstředěné pouze 1 g. Smetanový jogurt pak 15 g a odtučněný 2-3 g.

- Jeden gram tuku má 38 kJ a je velký přibližně jeden cm3. Na jeho spálení je potřeba minuta opravdu ostré chůze.

- Dobří počtáři si snadno spočítají, kolik minut je potřeba na to, abychom spálili 35 g tuků, které jsou v deseti dekách čokolády.

- Nebo kolik jich naopak ušetří, když si místo pečené kachny s knedlíkem a se zelím (3600 kJ) udělají kuře `a la kachna s bramborovým knedlíkem a salátem z červeného zelí (1780 kJ).

Cukry, které nevnímáme

Skryté cukry, tedy sacharidy, které jako cukry nevnímáme, najdeme například v bílém pečivu, výrobcích z bílé mouky a také v obilovinách. Řadu lidí třeba překvapí, že müsli, kukuřičné lupínky a další snídaňové směsi z obilnin, které spousta z nás chápe jako racionální výživu, mohou představovat pořádnou nálož kalorií. Zvlášť pokud jsou oslazené.

Trochu jiné to je, pokud si dáte třeba neslazené ovesné nebo pšeničné vločky polité polotučným, případně odtučněným mlékem. Zasytí vás na relativně dlouhou dobu, a pokud jde o kalorie, jsou na pomezí mezi přijatelnými potravinami a těmi dost kalorickými.

Hodně cukru je skryto také v některých slazených nápojích. Nejen v běžné kokakole (v 1,5 litru je 3600 kJ, tedy zhruba 48 kostek cukru). Ale také ve fantě (1,5 l má 3760 kJ, což je asi 50 kostek cukru). Nebo v toniku (1,5 l může mít až 3100 kJ, tedy zhruba 41 kostek cukru). Hodně sacharidů, a tedy kalorií je rovněž v některých džusech. Litr a půl takového džusu má třeba kolem 3000 kJ.

Proto je dobré číst obaly nápojů a potravin, na kterých výrobci musí uvádět obsah energie v kilojoulech i jejich složení.

Abychom pochopili, co výše uvedená čísla znamenají: člověk běžně spořádá jídlo o energetické hodnotě okolo 10 000 kJ za den. Fyzicky pracující i 10 000-12 000 kJ. Pokud jíme 5000-6000 kJ, začneme obvykle hubnout.

Pozor i na zdravé rostlinné tuky
V poslední době píšou novináři často o tom, proč je zdravý třeba olivový, řepkový a další rostlinné oleje. Nebo tuky v oříšcích a v semínkách (slunečnicových, dýňových, lněných apod.). Vysvětlují, jaké parametry má mít roztíratelný rostlinný tuk, o jaké užitečné látky ho lze obohatit atd. Stále však nesmíme zapomínat na to, že tuk, a to i rostlinný, zůstává energeticky nejkoncentrovanější formou potravy. Stačí se podívat do tabulek s obsahem kalorií (www.merrylinka. cz nebo www.stob.cz). I v tomto případě musíme hlídat jeho množství. Pravda, něco jiného je, když si do zeleninového salátu dáme dvě nebo čtyři polévkové lžíce olivového oleje. A něco jiného, když u televize bezmyšlenkovitě spořádáme plechovku burských oříšků, která obsahuje tolik kalorií, kolik by jich mělo mít naše jídlo za celý den.

Někdy pomůže semafor

Člověku, který nemá trpělivost procházet tabulky s kalorickými hodnotami potravin, může trochu zjednodušit život takzvaný semaforový systém. Červená na něm svítí potravinám, které bychom měli co nejvíc omezit. Tedy jídla sladká (např. bonbóny, oplatky, sušenky, cukroví, zákusky, koláče, sladké moučníky a sladké limonády). Jídla tučná (sýry nad 30 % tuku, šlehačka, smetana a výrobky z ní, tučná masa, uzeniny, smažená jídla, slané pečivo). A také tvrdý i sladký alkohol. Zelenou má hlavně zelenina a neslazené nápoje. Můžeme je konzumovat téměř bez omezení. Oranžová svítí zbytku jídel, která sice můžeme jíst, ale v omezeném množství.