Hlavní obsah

Invaze chytrých přístrojů do medicíny

Právo, Petr Veselý

Jmenují se AED a jsou jedním z výkřiků moderní medicíny. Dokážou zachránit lidi, kterým selhalo srdce. Nemusí je obsluhovat jenom lékař. Může je použít i proškolený laik, tedy každý z nás. Přístroje, které se objevily i v ČR, mu říkají, jak postupovat.

Článek

Když se před víc než rokem zhroutil český hokejista Jiří Fischer na lavičce Detroitu k zemi, sledovali to jeho kolegové z předního týmu NHL Red Wings vyděšeně. Postihla ho náhlá srdeční zástava. Život mu nezachránil jen lékař týmu Tony Colucci, ale také malý chytrý přístroj AED (automatizovaný externí defibrilátor).

Bitva o čas

Nejčastější příčinou náhlé srdeční zástavy bývá srdeční infarkt. Ale může k ní dojít i z jiných příčin. U kohokoliv a kdykoliv. Srdce při ní obvykle přestane pracovat jako pumpa a jen se chaoticky míhá: fibriluje.

Prvním krokem je, abychom zahájili masáž srdce a umělé dýchání. A snažili se ihned přivolat zdravotnickou záchrannou službu: 155 nebo 112 (vždy bez předvolby).

Pokud je v daném místě k dispozici AED přístroj, použijeme ho okamžitě, ještě před příjezdem záchranky. Postiženému přilepíme na obnaženou hruď elektrody. "Přístroj sám vyhodnotí, jestli je v srdci přítomný rytmus léčitelný elektrickým výbojem," říká MUDr. Vít Mareček, předseda České rady pro resuscitaci. "Pokud ano, sám doporučí zachránci, aby tento výboj, který pomáhá obnovit normální srdeční rytmus, do srdce vyslal."

V zahraničí jsou defibrilátory běžné

V zahraničí začíná být běžné, že mají tyto lehké přenosné defibrilátory v letadlech a hotelích, na stadiónech, úřadech a na jiných veřejných místech.

Také je využívají policisté, záchranáři, specialisté z horských služeb a další lidé. Oni často bývají první u srdečních zástav, a proto mohou nejvíc pomoci.

Zástava je hlavně bitvou o čas. S každou minutou bez srdečního tepu klesá šance postiženého na přežití o 7-10 %.

"Kolem desáté minuty bývá šance na oživení malá, spíš nulová," říká doktor Mareček. "Naopak riziko trvalých následků s každou minutou roste."

Zachraňují už i u nás

U nás koupily tyto přístroje a proškolily své zaměstnance některé stanice Horské služby (např. na Božím Daru pomohl zachránit AED život dvěma německým turistům a pomohl při srdečních potížích i českému silničáři).

V sedmi airbusech je mají také ČSA, pořídily si je některé hotely, třeba pražský Mandarin Oriental, město Tábor je instalovalo na zimním i plaveckém stadiónu atd.

Když k pacientovi, kterému pomohlo AED, dorazí záchranka (obvykle to trvá 10-15 minut), může si z přístroje nahrát všechny údaje, které o činnosti srdce zjistil. Může je předat i kardiocentru, kam ho veze. Tam pak mají mnohem přesnější představu o tom, co se stalo. Víc se o AED a záchraně postižených dozvíte na: www.defibrilace.cz a na www.defi.cz.

Nemocnice budoucnosti

AED jen naznačují blížící se invazi chytrých přístrojů, které lékařům usnadňují práci nebo ve velmi brzké době usnadňovat budou. Konečně se stačilo rozhlédnout po výstavách, jako byla třeba Intermedica v Paříži.

Už při vstupu do expozice nazvané Nemocnice budoucnosti byla čtečka čipových karet, která je u některých zdravotnických zařízení v Evropě a brzy by měla být v řadě evropských nemocnic. Záchranáři, kteří přivezou těžce zraněného pacienta nebo člověka v bezvědomí, vloží do zařízení připomínajícího čtečku bankomatu čipovou kartu pacienta. Přístroj sejme údaje o jeho pojištění, krevní skupině, zdravotních rizicích i další údaje a předá je zdravotníkům.

Jiná novinka, systém, který využívá princip připomínající čárový respektive magnetický kód, brání tomu, aby pacient dostal léky jiného pacienta. K těmto záměnám v nemocnicích občas dochází. Systém je jednoduchý a snižuje počet chyb. Sestřička přejede kód na léku a kód, který má pacient na známce - třeba na zápěstí. Musí souhlasit.

Další objev umožňuje, aby lékař ovládal na operačním sále funkce některých přístrojů jenom hlasem. Tenhle zdánlivý luxus umožňuje to, že má volné ruce a může se víc soustředit na svůj operační výkon. A tak bychom mohli pokračovat.

S lékaři komunikují z domova přes televizi

Malá krabička s digitálním displejem přinese podle všeho velké změny. Dá se připojit k televizi a starší lidé mohou jejím prostřednictvím komunikovat z domova se zdravotníky z centra specializovaného na takzvaný tele monitoring. Display se pacienta zeptá, jak se cítí, jestli si vzal své léky, kolik váží, jaký má krevní tlak atd. Pacient má vedle této krabičky obvykle také váhu a malý přístroj na měření krevního tlaku, případně krevních cukrů, nebo i další miniaturní přístroje: na monitorování činnosti srdce, měření rychlosti výdechu apod.

Naměřené údaje se přenáší do centra tele monitoringu. Když tam zdravotníci zjistí odchylky nebo nesrovnalosti, pošlou pacientovi pokyny, co dělat, případně zasáhnou. Systém, který už funguje na řadě míst v USA a v Nizozemsku, šetří peníze zdravotním pojišťovnám i chronicky nemocným pacientům.

Světlo zlepšuje výkony

V pařížské expozici Nemocnice budoucnosti, která napodobovala operační sál, řídil světla počítač. Je známým faktem, že dostatek světla ovlivňuje náladu člověka, jeho reakce, ospalost, výkonnost apod. Příjemné umělé osvětlení, které dovedlo napodobit také denní svit, se měnilo tak, aby se lékaři cítili co nejlépe a podávali co nejlepší výkony. A to i během únavných 24hodinových služeb.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám