Průměrný věk totiž stále stoupá. A snažíme se žít stejně jako doposud a ne se belhat o berlích. Chceme cestovat, sportovat, stále něco podnikat, prostě si aktivně užívat života. Moderní medicína nám vychází vstříc. A to je asi jeden z hlavních důvodů, proč průběžně přibývá umělých náhrad kyčelních kloubů: endoprotéz. Ortopedové jich u nás ročně udělají zhruba 12 000-13 000. Je to nejčastější náhrada kloubu v lidském těle, shodou okolností toho největšího. Lékaři a výrobci neustále zdokonalují operativní postupy i kvalitu umělých kloubů. Jejich producenti zpočátku deklarovali to, že vydrží 5 až 10 let. Dnes mluví o 20 letech. Medicína se nikdy ve své historii nevyvíjela tak rychle a bouřlivě jako v posledních desetiletích.

Keramika, plasty, kov

Současná ortopedie demonstruje na špičkových pracovištích úspěchy technologií:

* špičkové materiály z plastů, kovu a keramiky, které mají pozoruhodné vlastnosti

* pacienty, kteří se belhají druhý den po operaci kyčelního kloubu na tiskovou konferenci s novináři, protože díky miniinvazivnímu postupu z malých řezů jim zákrok minimálně poškodil svaly a měkké tkáně

* navigování operací pomocí počítače, který lékařům pomáhá v tom, aby se uvnitř těla dobře orientovali, i když do něj vnikají malými, několik centimetrů velkými otvory (připomíná to navigaci letadel, jež pilotům pomáhá přistát i za ztížené viditelnosti)

A tak bychom mohli pokračovat. Dnešní medicína dokáže být skutečně fascinující. Ale pro lidi, kteří jí nerozumí, bohužel také zavádějící. Spousta z nich totiž nechápe, že ani ty nejmodernější operace a kloubní náhrady nejsou pro každého. Pro někoho mohou být nejlepším řešením zdánlivě úplně obyčejné standardní endoprotézy.

Důležitý není hit, ale kvalita práce

Je dobré si uvědomit pořadí důležitosti. Není nejpodstatnější, jestli nám ortoped voperoval poslední výkřik mezi umělými náhradami kloubů, ale spíš to, jak přesně to udělal. Protože i nepatrná nepřesnost v postavení kloubů představuje značné přetěžování malé plochy kloubu. Její rychlejší opotřebení obvykle znamená i nutnost rychlejší výměny a může s sebou přinést také spoustu dalších komplikací.

Pro obézního člověka je například důležitější, aby shodil co nejvíc kil, než to, jestli ho budou operovat pomocí počítačové navigace a dají mu nejmodernější titanový kloub.

Pro většinu lidí není podstatné, jestli u nich lékaři použili šetrnější miniinvazivní přístup (představuje menší zátěž a rychlejší hojení), jako spíš to, jak poctivě a usilovně se budou po operaci věnovat rehabilitačnímu cvičení, které zpevní tkáně i svaly a zlepší adaptaci organismu na umělý kloub.

A tak bychom mohli pokračovat. Závěr je zjevný. Pacienti by měli víc poslouchat to, co jim říkají rozumní lékaři, a méně to, co se mohou dočíst na internetových stránkách příliš těsně spjatých s výrobci. I když s výrobci obvykle velmi pozoruhodných výrobků.

Děkoval pohlednicemi

"Takhle přece nemůže bolet kyčelní kloub," hádal se s MUDr. Jiřím Beznoskou, primářem ortopedie z benešovské Nemocnice Rudolfa a Stefanie, jeho kamarád. "Musím mít natažené svaly v tříslech," říkal tento padesátník, který hrál tenis, jezdil na kole, šplhal po skalách atd. Názor změnil po půl roce. Pokorně se vrátil zpátky, protože ho bolesti v kloubu budily i ze spaní. Doktor Beznoska mu udělal klasickou náhradu endoprotézy. Všechno proběhlo výborně. Když mu kamarád přiznal, co všechno v rekonvalescenci dělá a kam třeba leze, kroutil doktor hlavou nad tím bláznovstvím. Při návratu do normálního života je totiž u endoprotéz nutné dát pozor, aby se nohy nepřekřížily, nesedat si na příliš nízkou stoličku... Aby se vazy a měkké tkáně, které zpevňují kloub, nepřetěžovaly a co nejdřív plnily svou funkci. Ale říkejte to člověku, o kterém víte, že byl vždycky jak protržená přehrada: nedal se zastavit. Není to jediný kuriózní příběh. U sedmdesátníka, kterému doktor Beznoska voperoval endoprotézu, proběhla hladce operace i rehabilitace. Muž pak posílal primářovi každý rok pohlednici z toho alpského střediska, ve kterém právě lyžoval. Doktor Beznoska se nad ní obvykle usmál. Měl příjemný pocit, který každý lékař zažívá rád: udělal pro pacienta, co mohl, a přineslo to sladké ovoce.

Nahradí povrch kloubu
Endoprotézy nejsou dnes při poškození kyčelního kloubu jediným řešením. Pokud je destruovaný pouze povrch kloubu (obvykle to způsobí jeho nedostatečná výživa, kterou zabezpečují měkké tkáně), dokážou ho dnes lékaři zbrousit a nasadit na něj jakousi čepičku z mimořádně odolného kovu. Proti němu vloží do pánevní kosti jamku ze stejného kovu. Nemění se tedy celý kloub, ale jen poničené třecí plochy. Tento postup je vhodný u mladých lidí, nebo u těch pacientů, kteří mají kosti v relativně dobrém stavu. Jednou ze zajímavých novinek je výměna třecích ploch kyčelního kloubu pomocí nových materiálů, nástrojů a počítačové navigace. Označuje se ASR. A protože využívá odolné kovy, představuje implantát s dlouhou životností, který bývá vhodný pro lidi s aktivním životním stylem. Ale i pro něj platí všechno, co už v tomto článku zaznělo: nejdůležitější není to, co je poslední hit, ale to, co je nejracionálnější.