Nejvíce osob, které se alkoholu oddávají denně či skoro denně, výzkumníci zaznamenali ve věkové skupině od 45 do 64 let. Obecně nápojům s obsahem lihu holdují častěji muži než ženy. Obě pohlaví se liší i v tom, kolik sklenek při jedné příležitosti zkonzumují. Nadměrné dávky alkoholu podle výzkumu za jeden večer nikdy nevypila více než polovina žen a jedna pětina mužů.

"Znepokojivé je, že nejvyšší podíl osob nikdy nekonzumujících nadměrné dávky alkoholu byl zjištěn ve věkové skupině 55 až 64 let, tedy u nejstarších, nikoli u nejmladších respondentů," uvádí zpráva z výzkumu. Přitom ti, kteří začnou alkohol ve větším množství pít už v mladším věku, jsou v budoucnu vystaveni větším rizikům než ti, kteří začali pít alkohol později.

Výzkumu, který se uskutečnil na konci roku 2004, se zúčastnilo 1726 osob ve věku od 18 do 64 let.

Ochranné účinky alkoholu v malých dávkách jsou přeceňovány

Česká společnost často podle odborníků důsledky konzumace alkoholu bere na lehkou váhu. Přeceňovány jsou prý i ochranné účinky malých dávek. Tvrdí se například to, že alkohol dělá dobře na srdce. "Odborné studie potvrzují například pozitivní účinky červeného vína na organismus, díky obsahu fenolů, které snižují hladinu cholesterolu v krvi. Fenoly jsou však obsaženy i v dalších ovocných šťávách," uvádějí tradované mýty na pravou míru autoři studie.

Nadměrná spotřeba lihovin vede podle lékařů zejména ke vzniku cirhózy jater, postižení slinivky břišní, některých druhů rakoviny či srdečních chorob. V posledních deseti letech v Česku rovněž strmě vzrostly počty pacientů s deliriem tremens. Mezi lety 1995 a 2005 jich přibylo o více než polovinu.