Hlavní obsah

Potravina pro zdraví i redukční dietu

Právo, Eva Müllerová

Luštěniny jsou příkladem komplexní potraviny, jež obsahuje dostatek sacharidů a kvalitních bílkovin. Nutno připočíst i vlákninu, takže jde o velmi zdravou součást výživy. Přesto se podle statistik oblíbenosti příloh řadí luštěniny u nás na poslední místo.

Článek

A to není vše, co nabízejí. Svými 1200 kJ (290 kcal) ve 100 g mají místo také v redukčním jídelníčku. Minimum jejich tuku se skládá převážně z nenasycených mastných kyselin, neobsahují tedy ani cholesterol. Jsou proto vhodné i pro diety nízkocholesterolové a diabetické.

Pomůže saturejka

Luštěniny často vyřazujeme z jídelníčku kvůli zažívacím potížím. Mají je na svědomí hlavně oligosacharidy, jež lidské tělo neumí štěpit. Nezměněné procházejí až do tlustého střeva, což pak vede k plynatosti a průjmům.

Oligosacharidy jsou ale rozpustné ve vodě. Jejich obsah lze proto snížit, když se luštěniny před kuchyňskou úpravou na pár hodin namočí a voda se pak slije. Při vaření se vyplatí přidat do tekutiny i saturejku (voňavá bylinka pikantní chuti, která nedráždí žaludek), jež zabraňuje nadýmání. "Jídla z luštěnin by se měla objevovat na stole alespoň dvakrát týdně. Nejprve jen v malých dávkách, aby si lidské tělo na změnu jídelníčku zvyklo. Pro děti se hodí ale nejdříve až od čtyř let. A to nejen kvůli těžší stravitelnosti. Jde hlavně o obsah strumigenů, látek, jež by mohly u dětí nepříznivě ovlivnit vývoj štítné žlázy. Luštěniny nejsou vhodné ani pro lidi s onemocněním žlučníku, žaludku a střev," doplňuje Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Objev středověku

Luštěniny se také často nakličují. Nejde o novinku naší doby, ale o objev středověku. Nejznámější tehdy byla pučálka, mírně naklíčený hrách. Kromě něj se nakličovaly i čočka a cizrna, tzv. pražma.

Kouzlo naklíčených semen nespočívá jen v jejich lahodné chuti. Zatímco v zelenině začnou po sklizni ubývat vitamíny, u naklíčených luštěnin je tomu právě naopak. Semena totiž pokračují v růstu, tedy v tvorbě živin. Třeba u naklíčených fazolí se zvýší množství vitamínu C v tomto období až šestsetkrát. Jedna porce čerstvých výhonků mungo pokryje dokonce až tři čtvrtiny jeho denní dávky doporučované pro dospělé. Klíčením naroste i obsah vitamínů řady B, kyseliny listové a biotinu.

Orientační doba vaření
Druh Klasicky*               V tlakovém hrnci*
Fazole bílé malé                     60                    15-25
Fazole bílé velké a strakaté  70-105             25-30
Fazole barevné                       60-90               20-30
Fazole černé                           100-120           50-60
Čočka velkozrnná                   30                    10
Čočka drobnozrnná                20                    10
Hrách celý                                60                    15
Hrách půlený                            30                    10
* v minutách.

Zdroj Šéfkuchařka Lagris

Pokrmy štěstí
Zatímco někteří lidé nad nimi ohrnou nos, kulinářská magie přisuzuje luštěninám značný význam. Hrachové lusky prý přinášejí zisk a rozhozením suchých semen po světnici se přivolávaly peníze. Fazole zase chránily před čaroději. Musely se držet v ústech a na chudáka magika plivnout. Fazole prý dokázaly odstranit také impotenci a zároveň podněcovat sexuální touhu. Koneckonců, sv. Jeroným je zakazoval jeptiškám jíst, neboť působí "lechtání na genitáliích". Jistě o tom věděl své. Vždyť strávil dlouhý čas jako poustevník na poušti, kde bojoval s tělesným pokušením.

Jak se vyznat v nabídce

Nad balíčkem s označením Červená čočka náš zákazník nejspíš zaváhá, zato Francouz zajásá. Dobře totiž ví, že jde o delikátní luštěninu, která se hodí do jemných salátů. Přinese i požitek oku a člověk jí přece nejprve očima. Navíc je červená čočka mimořádně bohatá na vitamíny, nerozváří se a nemusí se ani předem namáčet.

Také nabídka fazolí je dnes poměrně pestrá. Je dobré předem vědět, pro jakou kuchyňskou úpravou se kupují. Nad polévkou z černé fazole by člověk nejspíš zaplakal. Fialově nasládlá tekutina je nejen nemilá oku, ale také protivná jazyku. Zato v zeleninovém salátu či jako příloha k pikantnímu mletému masu nemají tahle velká černá semena chybu. Jak se tedy v nabídce fazolí orientovat: * Bílé - všechny velikosti jsou nejlepší v polévce či upravené na kyselo. Velké se hodí i do studených salátů.

* Strakaté - tradičně do polévek a salátů - i majonézových. Jako příloha podtrhnou chuť grilovaného masa.

* Červené - barva je předurčuje pro mexickou a španělskou kuchyni, neobejde se bez nich chilli con carne. Chutí připomínají jedlé kaštany, proto se dávají i do některých typů nádivky.

* Zelené (flažolety) - nazývají se kaviárem mezi fazolemi. Oceňují je zejména ve Francii, kde už tradičně tvoří přílohu k jehněčímu masu. Výtečně chutnají také s pečenou rybou a drůbeží.

* Mungo - u nás se mnohdy označují jako sójové klíčky, ač se od sóji liší botanicky i dietologicky. V naklíčené i sterilované podobě se hodí do míchaných zeleninových salátů. Pro nízký energetický přísun a velké množství vlákniny jsou vhodné pro redukční dietu.

Kromě klasického hrachu se už také v běžné obchodní síti objevuje cizrna (římský hrách). Kromě vysokého obsahu kvalitních bílkovin je bohatá na minerály (vápník, železo) a hlavně vitamín B.

Považuje se za jednu z nejvhodnějších luštěnin pro výživu lidí.

Používá se podobně jako hrách, ale její lehce oříškový nádech dodá jídlu nevšední chuťovou nadstavbu. Nejznámější kulinářskou úpravou cizrny je španělská polévka garbanzo.

Reklama

Související témata:

Související články

Alarmující zpráva: jíme málo vlákniny

Jíme stále více průmyslově zpracované stravy a naše stravování bývá často nevyvážené. Proto se daleko častěji stává, že málo konzumujeme některou z důležitých...

Výběr článků

Načítám