Jak se totiž prokázalo, přenesou-li se střevní bakterie tlustých myší do útrob myší hubených, začnou vyzábliny rychle přibývat. Některé bakterie totiž využívají kalorie z potravy mnohem účinněji než jiné a ukládají je v těle ve formě přebytečného tuku.

Vědci zjistili, že obézní myši stejně jako obézní lidé mají více bakterií druhu Firmicutes než  jedinci hubení, kteří naopak mají více druhu Bacteroidetes. Myši s převahou Firmicutes tloustly dvakrát rychleji než myši s normální mikroflórou. 

"Obezita není jen o tom, zda se přejídáte nebo jste líní," soudí profesor Nikhil Dhurandhar z Louisiany. Předpokládá, že se zhruba do deseti let začnou různé příčiny obezity řešit různými způsoby. Podle něj je současný způsob boje s obezitou přes diety a cvičení totéž, jako kdyby se všechny horečnaté nemoci léčily výhradně acylpyrinem.

Před vědci se tak otevírá možnost nejen čelit obezitě výměnou bakterií ve střevech a žaludku, ale obdobně se snad dá zasáhnout proti podvýživě.

Cesta k nové terapii ale bude ještě velmi složitá. Zatím se totiž neví, jak lze řídit složení mikroflóry, ani zda taková změna nebude mít škodlivé důsledky. Navíc, jak dodává britský vědec Stephen Bloom, jiné mechanismy v lidském těle, které regulují váhu, by mohly vstoupit do hry a změnu střevních bakterií kompenzovat.