Nejsilněji pandemie udeří v nejchudších zemích světa. Jedním z mnoha důvodů, proč tomu tak bude, je obrovské množství lidí nakažených virem HIV, který ničí obraný systém lidského těla a malárie. Bohužel i přes vědomí této skutečnosti se rozvojové země nemohou více na hrozící nebezpečí připravit.

Smrtící celosvětová pandemie se objevuje třikrát až čtyřikrát za sto let, virus chřipky totiž zmutuje do jiné podoby právě zhruba po třiceti letech.

Někteří vědci předpokládají, že bezprostředně hrozící nebezpečí představuje právě ptačí chřipka. Ta prozatím čítá jen 258 případů přenesení viru H5N1 na lidi, ale strach z rychlé mutace a spuštění smrtelné pandemie je obrovský. Pokud tato situace nastane, počet obětí se bude pohybovat mezi 50 až 70 milióny.

Tým profesora Christophera Murrayho vychází z poslední pandemie španělské chřipky z let 1918 - 1920. Porovnal počet obětí a tehdejšího obyvatelstva, výsledek poměřil s dnešními medicínskými možnostmi a obyvatelstvem a došel k závěru, že dnes by zemřelo 50 až 70 miliónů lidí. Přibližně 96% by pocházelo z rozvojových zemí, kde je velká koncentrace obyvatel a chybí tam základní lékařská péče.

Nejdůležitější proto je, soustředit prevenci právě do nejchudších zemí světa.