Problém podle vědců spočívá zřejmě v tom, že bývalí silní kuřáci vdechují mnohem častěji a mnohem hlouběji kouř z každé cigarety, snaží se vtáhnout co nejvíce nikotinu do svého těla, které je na něj zvyklé a potřebuje ho.

Tento zvyk je znám jako "kompenzační" kouření a může vést k tomu, že snížení počtu cigaret se nijak na zdraví neprojeví. Lepší je zcela přestat kouřit.

"Pro kuřáky je důležité vědět, že snížení počtu cigaret nemusí nijak významně omezit rizika pro jejich zdraví," zdůraznila  Dorothy Hatsukamiová z univerzity v Minnesotě. "Nejlepší cestou, jak toto riziko redukovat, je zcela přestat kouřit," řekla .

Hatsukamiová a její kolegové založili svůj výzkum na srovnání šesti desítek bývalých těžkých kuřáků, kteří snížili denní počet cigaret, a lehkých kuřáků. Těžcí kuřáci omezili počet denně vykouřených cigaret o pět a v průměru jich spotřebovali stejně jako lehcí kuřáci.

Vědci pak hodnotili úroveň kompenzačního kouření. Změřili jim hladinu látky známé jako NNAL, která označuje, na kolik je osoba vystavena rakovinotvorné tabákové látce známé jako NNK.

Zjistili, že úroveň NNAL byla dvakrát až třikrát vyšší u bývalých silných kuřáků než u lehkých kuřáků, a to i když kouřili stejný počet cigaret denně.

Z výzkumu také vyplynulo, že u lidí, kteří omezí spotřebu cigaret o polovinu, se snižuje riziko rakoviny plic ne více než o 25 procent. Náchylnost k jiným chorobám souvisejícím s kouřením, tedy srdečním onemocněním a vážným plicním komplikacím, k nimž patří třeba rozedma, se ale podstatně nemění.

To neznamená, že snížení počtu cigaret by nehrálo žádnou roli, upozorňuje Hatsukamiová. Kuřáci kteří nejsou ochotni zanechat kouření naráz, mohou jako první krok jejich počet nejprve snížit. Ale to by měl být jen začátek cesty k absolutnímu nekuřáctví.