"V důsledku nemocí, které kouření způsobují, ročně zemře 18 000 pacientů. Nejvíc, a to 8000, na nádorová onemocnění, 7000 na srdeční infarkt a mozkovou mrtvici, 2000 na nemoci respirační a tisíc z jiných důvodů"  řekla doktorka Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku při třetí interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

"Sedmdesát procent kuřáků by chtělo přestat, čtyřicet procent to každý rok zkusí, ale skutečně přestane kouřit jen jedno až tři procenta," uvedla. Dodala, že kuřák, který vykouří 40 cigaret denně, dostane do těla záření radioaktivního plutonia, které je v tabákovém kouři obsažené, jako by každý třetí den chodil na rentgen plic.

Profesoři Pirk a Pafko dávají vzor lékařům

Do čela boje proti kouření se postavil i známý kardiochirurg a transplantér srdcí profesor Jan Pirk. Ten tvrdí, že "když si kuřák zapálí, dojde k takovým změnám v jeho cévách, že může dostat infarkt".

Také profesor Pavel Pafko, přední transplantér plic v ČR, tvrdí, že ročně rakovinu plic dostane u nás 6000 lidí a 5700 na ni zemře. "Mysleme na to," řekl Pafko. Jak Pirk, tak Pafko jsou známí svým zdravým životním stylem. Oba denně sportují, nekouří a snaží se tak dávat vzor lékařům. Vždyť mezi nimi je téměř 20 procent kuřáků.

"Chceme se zaměřit i na ně, aby si uvědomili, že nekouřící lékař je největším příkladem pro pacienty," řekl prezident lékařské komory Milan Kubek. "Ničit si zdraví kouřením kuřák právo má. Ale pak by neměl chtít, aby mu celá společnost platila léčení," sdělil.

Kuřáci podle pneumologa Stanislava Kose tvoří asi 80 až 85 procent plicních pacientů.

Absolutní zákaz nemá šanci

Poslanec Boris Šťastný (ODS), který je místopředsedou zdravotního výboru parlamentu, chystá novelu tzv. protikuřáckého zákona. Do parlamentu ji předloží v lednu.

Chce, aby místa pro kuřáky v restauracích byla stavebně oddělena a obcím chce dát možnost omezit kouření v místech, kde se sdružují děti a mládež. Podle něj je nyní kompletní zákaz kouření v restauracích a na veřejnosti v parlamentu neprosaditelný.