Výzkum doc. MUDr. Pavla Kohouta, CSc. a jeho kolegyně MUDr. Evy Choceňské ukázal, že doporučené denní množství vlákniny (25-30 g) zvládnou u nás pouhá dvě procenta lidí. Jinak lidé v ČR konzumují v průměru 12-15 g vlákniny, tedy asi polovinu toho, co by měli.

To jsou varující čísla. Ale nezdá se, že by někdo, kromě odborníků, byl nějak vážně znepokojen. Je to hodně zvláštní v zemi, kde máme:

* nejvyšší výskyt rakoviny tlustého střeva na světě,

* kde každý druhý člověk zápolí se zvýšeným cholesterolem,

* a kde registrujeme téměř tři čtvrtě miliónu diabetiků, a podle odhadů diabetologů zhruba další tři čtvrtě milión nemáme podchycený. A proč je to vlastně zvláštní nebo spíš divné?

Vláknina má na náš organismus celou řadu pozitivních efektů
* zlepšuje střevní peristaltiku, správně formuje a změkčuje střevní obsah, a je tedy výbornou prevencí zácpy
* vytváří příznivé prostředí pro růst probiotik, tedy přátelských bakterií, které pozitivně ovlivňují střevní mikroflóru
* vedle zmíněné rakoviny tlustého střeva zmenšuje i riziko dráždivého tračníku nebo tvorby nepřirozených útvarů na střevních stěnách
* váže na sebe odpadní látky, ale také cholesterol, a sráží tím jeho hladinu v krvi
* protože snižuje glykemický index (GI) potravin, tedy to, jak vysoko zvednou hladinu krevního cukru, přispívá ke zlepšení a stabilizaci cukrovky,
* Klinické studie dokazují, že snižuje rizikový homocystein, krevní tlak a nebezpečí hypertenze, ale také tělesnou váhu a nebezpečí kornatění tepen,
* Vytváří ve střevě mastné kyseliny, které jsou zdrojem energie pro buňky střevní sliznice, stimulují jejich regeneraci, zlepšují prokrvení těchto sliznic, ale mají i protizánětlivý účinek.

A tak bychom mohli pokračovat.

Odborníci si mysleli, že je úplně zbytečná

Jak je možné, že tak podstatnou složku potravy většina lidí přehlíží a jen velmi málo z nich si uvědomuje, jak je pro náš organismus důležitá? Podle všeho proto, že i sami odborníci na výživu dlouho nedoceňovali její roli. Neobsahovala vitamíny, minerály ani jiné důležité látky. Proto považovali tyto sacharidy, které organismus nedovede v trávicím traktu rozložit a vstřebat, za zbytečné balastní látky, které člověk ke své výživě nepotřebuje. Někteří výrobci potravin ji ze svých výrobků dokonce odstraňovali.

Dnes ji tam naopak začínají přidávat, jak vidíme například na některých jogurtech. Odborníci na výživu čím dál tím důrazněji poukazují na to, že její nedostatek se podílí na růstu kardiovaskulárních chorob, cukrovky, obezity, zhoubných nádorů tlustého střeva i trávicího traktu a dalších zdravotních problémů.

Osvědčené recepty, ale i poslední hit

Co navrhují jako řešení? Jíst více a hlavně častěji potraviny s vysokým obsahem vlákniny. To jsou hlavně obilniny a cereálie (ovesné, pšeničné a jiné obilné vločky, celozrnné výrobky, tmavé druhy chleba apod.). Ale také ovoce se zeleninou (zejména pak luštěniny). Můj tatínek si dává každé ráno do jogurtu jednu a půl polévkové lžíce pšeničných otrub, které obsahují vysoké procento vlákniny. Je to levné a účinné řešení.

Někteří lidé kupují v lékárnách psylium a přidávají si ho do jídel. Mlsaly, kterým otruby ani psylium nechutná, by mohla zajímat novinka: vláknina z guarové rostliny. Je totiž bez chuti, barvy a vůně. Nemění ani charakter jídla nebo nápoje. Jemný prášek lze rozpustit třeba v pivu nebo balené vodě, aniž by laik zpozoroval nějaký znatelný rozdíl.

Kde jí je nejvíc
Pro představu uvádíme příklady obsahu vlákniny ve sto gramech některých potravin:
Pšeničné otruby 39,9
Černé fazole 23,4
Sójová mouka 13,3
Syrová čočka 8,9
Dalamánek 7,1
Chléb Graham 5,9
Těstoviny 5,1
Zelený hrášek 4,7
Corn flakes 3,4
Jablka 1,2
Papriky 1,9
Brambory 2,2