Článek
Vhodné jsou podle něj minerálky a nealkoholické pivo. Soli je možné doplnit i slanými pokrmy. Člověk má v horku vypít tři litry za den a ještě více v klimatizovaných místnostech, neboť v proudícím vzduchu se odpaří více vody z těla. Klimatizace je také příčinou letních angín a rým. "Zdraví škodí rychlé střídání tepla a zimy při přechodu z klimatizovaných místností do venkovního žáru," vysvětlil Holcát.
Dalším letním nebezpečím je přílišné opalování. Přednostka dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jana Hercogová ČTK řekla, že opatrní by měli být lidé užívající léky. Některé zvyšují citlivost na sluneční záření a po opalování vyskočí na kůži vyrážka. Podobně působí i čaj či dražé z třezalky. O těchto rizicích se lidé dozvědí na příbalovém letáku. Nové skvrny, pihy nebo útvary na kůži by si člověk měl nechat odborně vyšetřit.
Po prázdninách je podle Hercogové dobrá doba na to, aby se to, co se na kůži udělalo, vyšetřilo a případně léčilo. Vzhledem ke zprávám vědců, že ozonová díra roste pomaleji a do 50 let by mohla zmizet, mají potomci naději, že nebudou již tolik ohroženi rakovinou kůže z opalování.
Horko znamená větší zátěž pro nemocné
Horké dny představují zvýšenou zátěž i pro nemocné lidi. Nemocnice s výjimkou nejmodernějších mají klimatizované jen operační sály a jednotky intenzivní péče. V pokojích jsou vírníky a větráky a personál připomíná pacientům, aby hodně pili.
"Našim pacientům je většinou kolem 80 let a jsou křehcí a zimomřiví. Pokud jsou v klidu a odpočívají, teplo jim dělá dobře," řekla ČTK ředitelka a lékařka Gerontocentra v Praze - Kobylisích. Vedru je přizpůsobena i strava: v jídelníčku jsou řidší saláty s větším množstvím vody a sladká jídla, jako ovocné knedlíky nebo brambory s tvarohem a polévky.