Článek
„Pro mnoho lidí nemusí být důležité, jestli jsou erotofily či erotofoby, ale náležitost k té či druhé skupině vypovídá o sexualitě a sexuálním životě velmi mnoho,“ tvrdí profesorka sexuologie Yvonne Fulbrightová z New York University.
Erotofilové totiž dokážou přijmout a využít svou sexuální touhu naplno, zatímco erotofobové s tím mají problémy a často trpí potlačováním své sexuality. „Náležitost k těmto skupinám jasně vypovídá o vztahu k sexu, o sexuální reaktivitě a o libidu,“ vysvětluje Fulbrightová.
Důležité pro pochopení vlastní sexuality
Erotofilie a erotofobie se přitom používají v sexuologických studiích zcela běžně k popisu sexuality u jedinců. Samozřejmě jsou to dvě kategorie tvořící přímku, kde na jejích opačných koncích stojí absolutní erotofilové a absolutní erotofobové, ale většina lidí se nachází někde na přímce blíže k jednomu, či druhému konci.
Erotofilové jsou velmi tolerantní, a i když jsou heterosexuální, nemají problém se stejným pohlavím ve vztahu k sexu a homosexualitou. Dokážou velmi emocionálně a barvitě líčit své erotické fantazie a také detailně vyjevit nahé lidské tělo i s pohlavními orgány.
„Každý by měl vědět, na které straně tohoto spektra a kde přesně stojí, protože mu to pomůže pochopit, zda vnímá sex a sexuální vztah jako odměňující, či naopak neuspokojující. Také to může vysvětlovat, proč někdo lépe využívá a zvyšuje svou sexuální touhu, ale také to, proč někdo lépe využívá příležitosti a dokáže se vyjadřovat sexuálně,“ dodává Fulbrightová.
