Článek
Údaje vyplývají ze sociologické sondy, kterou provedlo občanské sdružení ROSA v rámci projektu Prevence kriminality Magistrátu hl. m. Prahy.
Na 15 procent studentů a studentek plní přání svého partnera, jen aby ho potěšili. Zhruba čtyři procenta studentek zažila v partnerském vztahu strach z toho, že budou udeřeny. V sexu šlo téměř osm procent studentek dál, než chtěly, pod tlakem svého partnera.
Problémem Česka podle sociologů je, že se otevřeně o těchto problémech mluví až tehdy, když dojde k nějaké dramatické události, která zaujme média – tedy ke znásilnění nezletilé, vážnému ublížení na zdraví či k natočení brutálního videa.
„První partnerské vztahy jsou přitom často rozhodující v tom, zda se násilí stane běžnou součástí vztahu dvou lidí. Násilí totiž nezačíná až formálním uzavřením manželského svazku, poznamenává všechny fáze vztahu včetně toho, že může pokračovat i po rozvodu,“ říká autorka zajímavé studie Martina Hronová.
Partnera chtějí změnit láskou
V období namlouvání a prvních partnerských vztahů je podle psychologů klíčové, zda dokážou ženy i muži vůči negativnímu a hrubému jednání partnera postavit jasné mantinely.
„Období prvních lásek spojených s romantikou je totiž rizikem, že první signály hrubého jednání, které po letech může přerůst v těžké fyzické ubližování, jsou přehlíženy, omlouvány, tolerovány,“ upozorňuje Hronová.
Podle průzkumu se například 18,3 procenta oslovených dívek z Prahy domnívá, že oddaností a láskou se může agresivní partner změnit.
To je ale často zásadní omyl, zejména když je násilné chování opakovaně tolerováno, omlouváno, pak se stane běžnou normou. Jak oběť, tak pachatel si na takové jednání zvyknou.
| Zkušenost s násilím ve vztahu | |||
|---|---|---|---|
| Studenti CELKEM | dívky | chlapci | |
| Už jsem s někým chodil/a, měl/a vztah | 70,6 % | 66,0 % | 76,5 % |
| Ti, kteří už s někým chodili: | |||
| Partner/ka mě ponižoval/a | 7,5 % | 11,0 % | 3,8 % |
| Partner/ka mě uhodila | 7,5 % | 11,0 % | 3,8 % |
| Partner/ka chce, abych trávil/a čas jen s ním/ní | 11,3 % | 11,0 % | 11,5 % |
| Můj partner/ka za mě rozhoduje, vše musí být podle něj/ní | 3,8 % | 0 | 7,7 % |
| Ve vztahu jdu i proti svým přáním, abych potěšil/a svého partnera/ku | 15,0 % | 7,4 % | 23,0 % |
| Ve vztahu jsem zažil/a strach, že budu udeřen/a | 1,9 % | 3,7 % | 0 |
| Ve vztahu jsem šel/šla v sexu dál, než jsem chtěl/a pod tlakem partnera/ky | 3,8 % | 7,4 % | 0 |
| Ve vztahu se očekává sex, měla jsem strach, že se vztah rozpadne, když řeknu ne | 1,9 % | 3,7 % | 0 |
| Průzkum proběhl na vzorku 200 respondentů v průměrném věku 19 let, kteří navštěvují školská zařízení. Zdroj o.s. ROSA | |||
Rodina výrazně ovlivňuje chování
Průzkum poukázal ještě na jeden mimořádně závažný fakt. Totiž na vliv rodiny, která výrazným způsobem formuje a ovlivňuje chování teenagerů.
Pokud mladí lidé vidí násilné, brutální chování mezi rodiči, posiluje to tendenci vnímat takové jednání jako běžné. Snášejí též často násilí jako daň rodině.
Z rodin, kde se násilí vyskytuje, se rekrutuje největší počet obětí i pachatelů.
Proto varovné signály, jako jsou facky ještě v prvním vztahu mezi teenagery či nucení k sexu či praktikám, se kterými druhý nesouhlasí, berou jako běžnou součást vztahu.
