Hlavní obsah

Feromony zvyšují sexuální přitažlivost

Novinky, Petr Veselý

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Samičky hmyzu dokáží pomocí feromonů, které vylučují do vzduchu, přilákat samečky i na vzdálenost několika kilometrů. U lidí nehrají tyto chemické látky tak zásadní roli, protože jejich chování hodně ovlivňuje mozek se svými prožitky a zkušenostmi. Ale na podvědomí mužů i žen feromony rozhodně působí.

Foto: Kateřina Konečná

Zámek Hluboká nad Vltavou

Článek

Výsledky řady výzkumů jsou zajímavé. Australští vědci zjistili, že prádlo, které přišlo do styku s mužským feromonem, kupovaly ženy více, i když bylo dražší. Dokonce upomínky na placení dluhů napuštěné směsí feromonů byly o pětinu úspěšnější než ty bez nich. Tyto látky na nás působí, aniž bychom si to uvědomovali. Vypadají záhadně hlavně proto, že toho o nich víme zatím dost málo. I když něco přece.

Cítí zájem samečků

Hodně rozvinutá je "řeč feromonů" u mravenců, u včel a u dalších druhů hmyzu. Nepomáhá jim jen při rozmnožování, ale i k domluvě a k organizaci jejich života vůbec. Například feromony, které vysílá královna v termitišti, stimulují dělnice, aby o ni pečovaly, a zároveň brání tomu, aby se u nich vyvinuly vaječníky. Když královna umře, začnou dělnice snášet vajíčka. Pokud při bojích mezi různými termitišti zahyne příliš mnoho termitích bojovníků a ve společenstvu klesne množství jejich feromonu, nevyvinou se z mladých samiček dělnice, ale bojovníci.

MUDr. Radim Uzel upozorňuje ve své knize Sexuální zvěřinec na to, že chemická komunikace je vývojově nejstarší. Zvířata si prostřednictvím feromonů vysílají řadu signálů. Poplašných, značkovacích, regulativních a samozřejmě i sexuálních. Když například samičky hlodavců ucítí samčí feromony, spustí to u nich ovulaci, tedy cestu vajíčka z vaječníku do dělohy.

Antikoncepce je tlumí
Opičí samičky v zoologických zahradách, které dostávají antikoncepci, přestávají být pro opičáky přitažlivé. Rakouský vědec Karl Grammer zjistil, že i ženy, které berou antikoncepci, mohou mít výrazně sníženou produkci feromonů a zároveň si zhorší svou schopnost reagovat na feromony mužů. Podle něj tak zvyšují pravděpodobnost, že při výběru správného životního partnera sáhnou vedle.

Podle článku zveřejněného v časopisu Science si například myši sdělují prostřednictvím feromonů údaje o svém pohlaví, postavení ve skupině nebo o tom, jak jsou připravené k páření. Feromony však pomáhají sdělovat i další emoce, třeba neklid, strach, případně agresivitu.

Jednotné menstruace

O tom, že by feromony existovaly a fungovaly také u člověka, spousta vědců dlouho pochybovala. Prvním průlomem byl výzkum Američanky Marty McClintockové. Zkoumala, proč se ženám v ženských domovech a všude, kde jich žije hodně pohromadě, začnou sjednocovat menstruační cykly. McClintocková prokázala přítomnost dvou látek nejprve v moči krysích samiček. Synchronizovaly jejich pohlavní cykly, pokud žily ve skupině.

Signály do mozku primitivního savce

Jako jeden z prvních začal zkoumat účinky feromonů na lidské chování David Berliner, profesor anatomie z lékařské fakulty v Salt Lake City. Všiml si, že se cítí uvolněnější a sebejistější, když v laboratoři nechá otevřenou dózu s jedním extraktem. Stejně působil i na jeho spolupracovníky. Tento jev odstartoval rozsáhlý výzkum Berlinera a dalších vědců.

Dnes víme, že feromony vylučuje kůže a kromě potu je obsahují třeba také sliny nebo moč. I když jsou třeba součástí potu, samy o sobě bývají bez zápachu. Nevnímáme je čichem, ale Jacobsonovým, respektive vomeronasálním orgánem.

Ten má tvar jakési trubičky a leží v nose u nosní přepážky. Nevnímá jen feromony, ale látky, které souhrnně nazýváme vomeroferiny, a to už ve velmi nízkých koncentracích. Registruje je, aniž by si to člověk uvědomoval. Když je zachytí, vyšle signál, který obchází oblasti mozku regulující vědomou činnost. Míří přímo do vývojově nejstarších center mozku, která ovládají naše živočišné reakce.

Řada vědců z toho vyvozuje, že feromony mohou hrát v našem životě daleko důležitější roli, než jsme si doposud mysleli. V sexu se zřejmě nejvíc uplatňují v počátečních fázích vzájemné přitažlivosti. V dalším stadiu, tedy v období zamilovanosti, už podle všeho dominuje fenyletylamin a celá ta složitá chemie lásky.

Větší chuť na sex

Podle posledních výzkumů se feromony uplatňují také po porodu. Žena je vylučuje z dvorců prsních bradavek. Posilují vazbu mezi ní a dítětem. Zároveň přispívají ke zklidňující atmosféře a k navození dobrého emocionálního stavu. Nepůsobí pouze na novorozence, ale i na ostatní členy rodiny. Feromony, které vylučují kojící maminky, dokážou ovlivnit menstruaci jiných žen a zvyšují jejich zájem o sex.

Výzkum Američanky Julie Mennelové u nich zaznamenal déle trvající sexuální touhy a fantazie. V některých domorodých kulturách vypozorovali tento jev už dávno. Proto tam čerstvě vdané ženy trávily hodně času ve společnosti kojících matek. To prý zvyšovalo jejich šance otěhotnět.

Kuriózní výzkumy

Výzkumů o tom, jak feromony působí na člověka, proběhla a probíhá spousta. Řada jich má bizarní podobu. Účastníci pokusů čichají k obnošeným tričkům, kapesníkům s potem z podpaží, tampónům s poševními sekrety žen a tak dál.

Při jednom z experimentů postříkali vědci určitým mužským feromonem některá sedadla v kině. Ženy tato sedadla preferovaly. Muži si raději vybírali ta neoznačená.

Šlápl vedle
Jeden americký vědec zkoumající feromony se rozhodl, že zkusí zvýšit svůj sex appeal pro ženy. Natřel se feromony, které dokázaly samičky bělásků úplně omámit. Výsledek ho zaskočil. Ženy si ho sice nevšímaly, ale jakmile vyšel z laboratoře, začaly ho obsypávat samičky bělásků.

Norma McCoyová a Lisa Pitiniová ze Státní univerzity v San Francisku zase zjistily, že ženy, které si přidávaly kapku feromonu do parfému, muži častěji a déle líbali, více se s nimi mazlili a častěji milovali. Počet něžností a dalších kontaktů stoupl o pozoruhodných 74 procent.

Karl Grammer z Vídeňské univerzity zase nechal muže hodnotit přitažlivost žen na fotografiích. Ta skupina, kterou vystavil vlivu určitého feromonu, hodnotila vyfotografované ženy celkově jako přitažlivější.

Při pokusech s ženami zase přišel na to, že feromon androstenol ženám zlepšuje náladu, zklidňuje je a vyvolává pocity spokojenosti. Naopak příbuzný androstenon, který také vzniká z mužského testosteronu, u nich vyvolává negativní reakce. Pokud ovšem neovulují, tedy nejsou maximálně plodné. V tomto období negativní reakce na androstenon zmizela.

Také bádání psycholožky Devendry Singové z univerzity v australském Austinu ukázala, že mužům nejpříjemněji "voněla" trička, která ženy nosily v době ovulace.

To by bylo příliš jednoduché

Lidové rčení, že se ti dva sčuchli, má tedy racionální jádro. I když feromony nepůsobí na nervová zakončení čichu, ale na Jacobsonův orgán. Ovlivňují nás ale souběžně s pachy a vůněmi.

Přitažlivá vůně je podle ankety Rachel Hertzové z Brownovy univerzity, kterou dělala se 166 ženami, na mužích nejatraktivnější a nejvíc ovlivňuje jejich rozhodnutí, jestli s ním naváží intimní kontakt. Do jaké míry to ovlivňují feromony, to je otázka.

Výsledky podobných pokusů mohou svádět k tomu, že člověka začneme vidět jako bezbrannou oběť feromonů. To je však hodně zjednodušující pohled.

Na naše chování nemají vliv jen feromony, ale také vzory rodičů, výchova, zkušenosti a tak dál. Ani ženy se nespokojují s tím, že by k mužům pouze čichaly, stejně jako je nehodnotí pouze podle testosteronových ukazatelů (široká ramena, úzký pevný pas a zadek apod.). Pokud nejde o přechodný zájem nebo chvilkové vzplanutí, zajímá je daleko víc mužova schopnost zabezpečit je a uspokojovat jejich nejrůznější potřeby, stejně jako potřeby rodiny.

"Ale nejen to," zdůrazňuje MUDr. Radim Uzel. "Když vám určitá žena nebo muž budou připadat například hloupí nebo něčím nepříjemní, mohou na vás feromony působit, jak chtějí, a stejně si vás nezískají. To proto, že své protějšky hodnotíme daleko komplexněji, než to dokáže komunikace feromonů."

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám