Článek
Spousta dalších by si zachránila život tím, kdyby okamžitě zavolala záchranku. Aspirin totiž ochrání skoro čtvrtinu postižených, což je průměr z nejrůznějších studií. Jedna americká studie zveřejněná letos v létě uvádí až 44 %. U lidí, které postihne druhý nebo další infarkt, snižuje riziko smrti až o pětatřicet procent. To je závěr studie welšských lékařů.
Dalším velkým problémem je, že většina lidí, které postihne infarkt, volá sanitku pozdě. Někdy až po třech hodinách. Podcení totiž jeho příznaky. Nebo doufají, že ustoupí. Proto by pacienti, a obzvláště ti, kteří o svém riziku vědí, měli v každém případě okamžitě navštívit specializované pracoviště.
Příznakem infarktu je pálivá svíravá bolest za hrudní kostí, která může vystřelovat do krku, ramene, rukou, zad nebo břicha. Často ji doprovází dušnost a pocení. Pacient obvykle volá záchranku, když jsou příznaky dramatické. Ale váhá, pokud výrazné nejsou nebo má pocit, že ustupují. Potíž bývá v tom, že často udeří znovu, a razantněji.
Co nejrychleji ke specialistům
Proto potřebuje co nejrychleji do nemocnice. Ale ne do jakékoliv, nýbrž tam, kde mají angiografické pracoviště. Tam mu obvykle dají aspirin, heparin, clopidrogel (snižuje nebezpečí srdeční příhody také o 20 %) a další léky, aby co nejvíc potlačili riziko krevních sraženin i jiných komplikací.
Lékaři mu pod rentgenem zavedou do tepny v třísle katetr (speciální vodicí cévku), kterým se dostanou až do srdce. S jeho pomocí pak dopraví na zúžené místo v srdci balónek, kterým ho roztáhnou a pak do něj umístí stent (kovovou výztuhu). Běžnou nebo speciální, která uvolňuje lék. Ten brání tomu, aby v místě, kde stent musí zůstat, tepna nezačala znovu zarůstat.
Problém je, když člověka postihne infarkt na místě, odkud se na podobné pracoviště obtížně dostává. Průměrná doba, za kterou u nás pacient s infarktem dorazí ke specialistovi, je 2,5 hodiny, což je slušný evropský průměr. V roce 1982 to bylo 5 hodin a v roce 1970 dokonce 7,5 hodiny.
"Pokud jde o péči v nemocnici, tam za světovou špičkou téměř nezaostáváme," říká MUDr. Ota Hlinomaz z I. interní kardiologické kliniky fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně. "V počtu angioplastik, tedy zavádění katetru u akutního infarktu myokardu, jsme na jednom z prvních míst v Evropě."
Může být i nebezpečný
Aspirin nepomáhá jen při infarktu, ale také preventivně. A to zejména lidem, které ataka ohrožuje hodně. Podobně účinnou prevencí je i racionální strava a pohyb. Zdravá strava středomořského typu může riziko infarktu snížit o 20 % a aktivní pohyb o dalších 10-20 procent.
Důležité je, aby člověk nekouřil nebo kouřit přestal. Kouření představuje jedno z největších rizik. V americkém státě Montana, kde důsledně zakázali kouřit v restauracích, klesly infarkty o třetinu. "Pacient po infarktu, který přestane kouřit, sníží riziko jeho opakování až o polovinu," zdůrazňuje doktor Hlinomaz.
Při dlouhodobém užívání je potřeba vědět, že aspirin dráždí žaludeční sliznici a může u části pacientů vyvolat žaludeční vředy, někdy i vnitřní krvácení. V ojedinělých případech končí smrtí. Proto je potřeba, aby lékař, který člověku s nemocným srdcem předepíše aspirin jako prevenci, zároveň sledoval, jestli lék nevyvolává tyto nebo jiné potíže. Nejlépe tak, že ho posílá na pravidelná vyšetření.
Místo aspirinu vybrané potraviny
Lidé, kterým užívání acylpyrinu způsobuje problémy, mohou zalistovat knihou Jitky Arcimovičové Potraviny a byliny ke snížení cholesterolu. Většina ze sedmdesáti uvedených potravin a bylin nesnižuje pouze cholesterol, ale zároveň také zlepšuje srážlivost krve.
U řady z nich to prokazují laboratorní studie. Kombinací nejúčinnějších potravin nebo bylin lze účinky acylpyrinu do určité míry nahradit. Hodně těchto užitečných antioxidačních látek je v cibuli, česneku, jablkách a čaji, zejména zeleném.
Vědci z Toftsovy univerzity v Massachusetts dokonce sestavili žebříček potravin, pokud jde o obsah antioxidantů. Nejvíc jich našli ve švestkách, za nimi skončily rozinky, borůvky, ostružiny, kapusta, jahody, špenát a víno. Ve víně, zejména červeném, se podle anglického vědce Simona Maxwella vyskytují tyto jinak ne příliš stálé látky v pozoruhodně nezměněném stavu.
Pozitivní vliv na srážlivost krve má i samotný alkohol, ovšem jen při mírné konzumaci (1,5 deci vína a třetinku piva denně).
Co účinky léku úplně zruší
Preventivní účinky aspirinu na srážlivost krve však může úplně zrušit to, když současně s ním užívá pacient ibuprofen, naproxen nebo další léky, např. proti bolestem kloubů, případně hlavy.
To je závěr americké studie. Lékaři při ní pozorovali pět let přes 22 000 pacientů. Ti, kteří dlouhodobě brali jen aspirin, měli o 44 % nižší výskyt infarktů než běžná populace. Ti, kteří užívali i další léky proti bolesti - alespoň 60 dní v roce - na tom byli stejně jako lidé, kteří neužívali nic. Tím spíš je potřeba užívání aspirinu současně s dalšími léky vždy konzultovat s lékařem.