Nizozemský psycholog Jan Snel patří k výjimkám. Je členem Pracovní skupiny pro vědecký výzkum potěšení (zkratka anglického názvu je ARISE), kterou založili vědci ve Velké Británii.

Odolnější vůči chřipkám

Ve své knize Chvála malých neřestí poukazuje Snel na to, že alkohol má stále nálepku metly lidstva, i když ho drtivá většina lidí dokáže pít rozumně. Jeho rizika může podceňovat jen člověk nevyzrálý nebo takový, který má problém se vztahy, případně s prožíváním svých emocí.

Přiměřené pití alkoholu při tom neprospívá jen kardiovaskulárnímu systému, stavu cholesterolu nebo lepší srážlivosti krve. Z výzkumu v britských domech s pečovatelskou službou například vyplynulo, že starší lidé, kteří pravidelně pili skleničku vína, lépe spali a byli optimističtější. Také se dokázali lépe soustředit a víc si věřili.

Zajímavý byl i výzkum, který dělali na 400 pacientech Američané společně s Brity. Podle něj ti, kteří pili denně přiměřené množství alkoholu, měli o 85 % vyšší odolnost vůči nachlazení než abstinenti. Překvapení vědci to vysvětlovali tím, že nás rozumná dávka alkoholu pomáhá zbavit napětí a každodenních stresů, čímž trochu zlepšuje naši náladu.

To se potvrdilo u pacientů se sklonem k depresi. U mírných konzumentů bylo riziko této choroby nižší, u nadměrných naopak vyšší.

Musí to být potěšení

Existuje také řada výzkumů, které dokazují, že pravidelné pití mírných dávek alkoholu může zlepšit některé psychické funkce. Například vědci z Ústavu pro psychiatrii v Londýně zjistili, že mírní pijáci nejsou jen v lepší duševní kondici než těžcí pijáci, ale také než abstinenti. Dosahovali lepších výsledků při testech soustředění, paměti a dalších psychických funkcí.

Jiný výzkum vlivu alkoholu na náš organismus ukázal, že velice důležité bývají pohnutky, proč pijeme. Lidé, pro které byl alkohol radostí a potěšením, umírali méně než abstinenti, zatímco lidé, kteří zapíjeli své starosti, umírali naopak více.

Falešný mýtus o kávě

O kávě se traduje, že škodí srdci, protože zvyšuje krevní tlak. Ukazuje se, že to je jinak. U lidí, kteří ji zkusí pít pravidelně, začne organismus zhruba po třech dnech tolerovat kofein, takže jim kofein krevní tlak už nezvedá. To platí i pro lidi s vysokým tlakem. Roli nepochybně hraje také střídmost. Do pěti šálků denně káva krevní tlak nezvyšuje, při větším počtu káv už toto riziko vyloučit nelze.

Jiné je to u lidí, kteří prožívají silné stresy a kávu si dávají "na uklidnění". U nich hrozí, že kofein znásobí negativní účinky stresu na organismus.

Je pravda, že káva dráždí žaludek citlivých lidí. A působí močopudně, což je nevýhoda zejména pro ženy, které málo pijí. Rizikové se to pro ně stává hlavně v přechodu, kdy nedostatek tekutin dokáže zhoršit hospodaření organismu s vápníkem, což může zvětšit jejich problémy s osteoporózou (řídnutím kostí).

Káva však má i pozitivní účinky. Netýkají se jen toho, že dokáže oddálit ospalost a únavu, zvlášť u jednotvárné činnosti. Zlepšuje také některé smysly (zrak, hmat, vnímání zvuků) nebo duševní schopnosti. Například schopnost soustředit se na podstatné informace a vypouštět ty nepodstatné, zrychluje naše vnímání i reakce atd.

Vychutnejte si ji

Hodně neprozkoumanou oblastí se zdá být samotný rituál pití kávy. Britští vědci prokázali pomocí špičkového přístroje (pozitronové emisní tomografie), že vůně kávy vyvolává výrazné pozitivní reakce v těch oblastech mozku, které souvisí s prožíváním a emocemi. Jsou silnější než ty, které tam dokáže vyvolat třeba velmi příjemná vůně levandulového oleje.

Z průzkumu na lékařské fakultě Harvardské univerzity v USA vyplynulo, že mezi zdravotníky z univerzitní nemocnice, kteří pili jeden až čtyři šálky kávy denně, se vyskytlo o 88 % méně sebevražd než mezi těmi, kteří ji nepili. Zdravotníci, kteří zvládli víc než čtyři šálky denně, neznali sebevraždy vůbec.

Čokoláda není droga

V poslední době se stalo módou psát o čokoládě jako o droze, protože obsahuje nebo stimuluje tvorbu řady látek, které příznivě působí na naši psychiku. Například fenyletylamin, který mírní pocity strachu, úzkosti nebo napětí a dokáže vyvolat silné pocity spokojenosti (zvýšené hladiny fenyletylaminu mají například milenci).

Čokoláda však není žádnou sametovou marihuanou. I když jako většina potravin bohatých na cukry a tuky zvyšuje v organismu tvorbu endorfinů, které ovlivňují dobrou náladu.

Jiná věc je, že se podobně jako jídlo vůbec stává pro lidi vystavené nejrůznějším stresům stále oblíbenější pilulkou na uklidnění. Ale také lékem na neúspěchy, samotu nebo deprese. Zkrátka berličkou na problémy, které nedokáží kompenzovat racionálněji.

Pro lidi, kteří to dovedou, například tím, že sportují, zůstane čokoláda - stejně jako dobré jídlo - tím, čím doopravdy je. Pochoutkou, kterou si s požitkem vychutnají. Přispívá k jejich pohodě, tedy k jednomu z nejpřirozenějších a nejúčinnějších léků na většinu civilizačních chorob. I když v lékárnách ani u doktorů k mání není a zřejmě nikdy nebude.