Normální, nekomplikované porody zaujímají v současnosti v Rusku asi 30 procent. Ostatní provází komplikace.

"Příroda to má tak vymyšlené, že ženy by měly rodit nejméně čtyřikrát a pak děti kojit. Sociální a ekonomické důvody vedou ruské ženy k tomu, že rodí jednou a pětkrát jdou na potrat," míní Vladimir Serov z centra porodnictví a gynekologie Ruské akademie věd. Ženský organismus se díky umělým přerušením těhotenství oslabuje, 70 procent žen má po interrupci komplikace, někdy úplně ztrácejí plodnost. Vědci z gynekologického centra se domnívají, že po třech potratech už nemůže být žena nikdy úplně zdravá. Každé desáté přerušení těhotenství připadá na mladé ženy do 19 let.

Za vysokým počtem interrupcí v Rusku stojí i malé rozšíření antikoncepčních preparátů. Podle údajů ministerstva zdravotnictví z roku 2001 používalo nitroděložní tělísko se schopností zabránit těhotenství 15,6 procent ruských žen. Hormonální antikoncepci znalo jen 7,8 procent žen. V Evropě používá antikoncepci 70 až 80 procent žen.

Interrupce nejsou v Rusku zakázané, byť se čas od času objevují hlasy, které je chtějí postavit mimo zákon. I přesto umírá ročně v Rusku několik stovek žen díky neprofesionálně provedenému potratu mimo nemocnici. Podle studie gynekologického centra až 78 procent žen, které se rozhodly pro umělé přerušení těhotenství mimo lékařské zařízení, umírá, protože se k zákroku odhodlaly pozdě. Hranicí pro legální potrat je v Rusku 12. týden těhotenství. Otázkou ale zůstává, kolik nelegálních potratů zůstane statistikám utajeno.

Na 1000 žen schopných rodit připadá v Rusku 70 potratů; v Holandsku je to jen pět až sedm potratů, uvedla Nězavisimaja gazeta. Loni se umělému přerušení těhotenství podrobilo zhruba 1,6 milionu žen, z toho pětina ve věku do 18 let. Česko má nejnižší podíl potratů ze všech postkomunistických zemí, ve kterých jsou interrupce dovoleny. Loni ukončili čeští lékaři interrupcí asi jednu pětinu těhotenství.