Nevím, jak to změřili, ale přišli na to, že harmonicky žijící manželský pár, pokud si dopřeje pohlavní styk nejméně čtyřikrát za měsíc, si tímto sexuálním životem přijde v přepočtu na 49 000 dolarů ročně. Což je podle současného kursu zhruba 1,2 miliónu korun. Při výpočtech prý vycházeli z předpokladu, že dospělého člověka, bez ohledu na jeho pohlaví a věk, nic neuspokojuje víc než sex.

Výzkumníkům se podařilo prokázat statisticky doložitelný příznivý vliv milostného života na lidské štěstí. Kdo by to byl řekl? Asi měli štěstí na respondenty výzkumu. Namíchalo se jim tam málo impotentních a frigidních jedinců.

Potěšitelné je také zjištění, že ten finančně hodnotitelný efekt sexu probíhá bezhotovostním finančním stykem. Peníze nikdo nevidí. Bohatí lidé mají stejně sexu jako chudobní. Každý si zkrátka připisuje ten fiktivní milión. Z toho by jistě měli radost komunisté. V sexu je konečně dosaženo kýžené rovnosti milionáře s bezdomovcem.

Ale pozor. Největší zisky mají lidé žijící v harmonickém manželství. Zato osamělí jedinci, kteří vyhledávají prostitutky, spláčou nad výdělkem. Rubriky "má dáti" a "dal" jsou pro ně výrazně minusové.

Peníze a sex mají mnoho společného. Nejenom z hlediska prodeje a koupě. Přišel na to už slavný a u nás často citovaný Friedrich A. Hayek (Osudná domýšlivost, omyly socialismu, Sociologické nakladatelství, Praha, 1995). Nedůvěru k sexu přirovnává k nedůvěře k penězům a financím. Obě tyto věci zprostředkují odtažité i nepozorované účinky lidského jednání.

Ačkoli s penězi a se sexem přicházíme do styku každodenně, jsou ve skutečnosti tou nejméně chápanou věcí. Jako by byly předmětem obrazotvornosti nedotčené rozumem.

Peníze stejně jako sex zároveň fascinují, matou i odpuzují. Peníze a sex také budí největší podezíravost moralistů. Peníze podobně jako sex lze využít pro dobré i špatné cíle.

Maximální mnohostrannost, která je činí tak prospěšnými pro jejich držitele, je dělá tím podezřelejšími pro moralistu. Není proto divu, že největšími finančními a sexuálními restrikcemi jsou pověstné totalitní režimy.

Velmi často se taky hovoří o špinavých penězích stejně jako o špinavém sexu. Sexuální touhy jsou přirovnávány k hrabivému instinktu a tak dál.

Není však sporu o tom, že sexualita je levná zábava chudých. V pohlavním styku jsme si všichni rovni. A dá se souhlasit s výzkumem obou zmíněných vědců v tom smyslu, že svým intimním životem hrajeme vlastně každodenní hru Chceš být milionářem. Naše výhra v ní je už předem víceméně jistá.