Mezi přednosti sušeného ovoce patří nejen vysoká výživová hodnota a téměř nulový obsah tuků, ale také dlouhá trvanlivost a široká škála použití. Můžeme je přidávat do ovocných sladkostí a nádivek, moučníků a drobného pečiva, míchat s obilovinami, ochutit jím bílý jogurt. Můžeme je ale také pojídat i samotné jako lehkou a zdravou svačinku, která nám dodá chybějící energii, aniž bychom se obávali kil navíc. Velmi důležitý je v sušeném ovoci rovněž obsah vlákniny, která podporuje trávení a působí preventivně proti rakovině tlustého střeva.

Jak je kupovat

V obchodech se můžeme setkat především s plody prodávanými v uzavřených sáčcích, balených buď jednodruhově, nebo ve směsích. Na každém obalu musí být uvedena trvanlivost a použité konzervanty. Zvláště je třeba dávat pozor na obsah kysličníku siřičitého, kterým se upravují například sušené meruňky, aby si uchovaly svou jasnou barvu. Při větší konzumaci takto upravených plodů může dojít u některých vnímavých osob k bolestem hlavy. Proto je třeba takto ošetřené ovoce vždy omýt pitnou vodou!

Při nákupu volně sypaných plodů je důležité sledovat hygienické podmínky, v nichž prodejce nabízí své zboží. Každý druh sušeného ovoce by měl být uskladněn zvlášť a v uzavíratelné nádobě, prodavač musí nabírat zboží speciální lžící. Nabírání zboží rukou obalenou sáčkem nelze tolerovat! Poměrně diskutabilní je prodej plodů v samoobslužných boxech - zde je udržení hygieny ještě problematičtější.

V domácnosti bychom sušené ovoce měli uchovávat v suchu a temnu. Jedině tak zabráníme vzniku nebezpečných plísní. Potraviny zasažené plísní, byť jen zčásti, jsou nepoživatelné, a to i po tepelném zpracování. Naproti tomu není třeba se obávat ovoce, v jehož dužnině zkaramelizoval cukr. Rozhodně se nejedná o závadu jakosti.

Použití jednotlivých druhů

Fíky - pojídají se přímo nebo se máčené do vody přidávají do kompotů či nasekané do moučníků a cukrovinek.

Datle - sušené datle se liší kvalitou a tvarem od velkých kulatých stolních datlí. S peckou nebo vypeckované se lisují a pojídají se přímo nebo se přidávají do pečiva a moučníků.

Hrušky - sušené hrušky jsou výborné v kompotu v kombinaci s čerstvými plody.

Meruňky - sušené meruňky jsou ještě oblíbenější než čerstvé. Jasně oranžové jsou upravovány kysličníkem siřičitým, na rozdíl od hnědých, méně vzhledných, které se pouze suší a jsou zdravější.

Švestky - stejně jako datle také sušené švestky mají různou kvalitu. Mají silné digestivní účinky, a proto se doporučují pojídat hlavně při trávicích potížích. Mohou se kandovat, nakládat do brandy nebo rozvařit a použít jako náplň do koláčů a sladkých knedlíků. Specialitou je usušený velký plod s jádrem nahrazeným menší vypeckovanou švestkou, který se nazývá karlovarská švestka. Jinou variantou je tzv. švestka římská, kdy je pecka nahrazena vlašským ořechem.

Banány - u nás zatím nejsou příliš rozšířené, ale jejich těžko zaměnitelná chuť vybízí k ochutnání. Lze je konzumovat přímo jako velmi výživnou svačinku nebo přidávat do moučníků. Usušené banánové pyré se také zpracovává na banánovou mouku.

Rozinky - jsou asi nejoblíbenější druh sušených plodů. Nalezneme je v různých směsích müsli, vánočkách, celozrnných tyčinkách apod.

Jablka - tzv. křížaly jsou známé v českých domácnostech již od pradávna. Nevydrží tak dlouhé skladování jako jiné druhy ovoce, protože snadno vlhnou. Mohou se konzumovat přímo nebo přidávat do sladkostí.

Korintky - často se zaměňují s klasickými rozinkami. Jedná se však o sušené plody bezsemenných hroznů z oblasti řeckého Korintu, který jim dal jméno. Přidávají se hlavně do pečiva.

Sultánky - jsou větší a sladší než rozinky, připravují se z jiného druhu hroznů a používají se tam, kde by navinulost rozinek a ostrost korintek rušila chuť pokrmu.