Ačkoliv jsem doufal, že rok potrvá déle, opět se ocitám na pokraji prosince, aniž bych si stačil zapamatovat, co jsem vlastně těch skoro 365 dní dělal a proč jsem starší a tlustší a upachtěnější a proč mi sedmnáctky vykají. Mám dvě dcery, které mě, zatím, zbožňují a manželku, která na mě vidí bůhví co a asi se mnou ještě minimálně pár let až desetiletí zůstane a o lepší partii bude jen snít v nejtajnějších fantaziích.

Vloni jsi se ani na skok nestavil a to jsme ti psali tak velkým písmem v domnění, že předchozí léta jsi se na nás vyprdl, maje příliš mnoho dioptrií na rozluštění zpáteční adresy. Promiň ale více než letošní velikost fontu 72 pro tebe udělat nemohu, pár řádků a padlo na to hafo A4, chudáci lesy, kdo to má furt recyklovat. Takže se laskavě prober, letos už na ty nákupy prostě nemám sílu, lidi jsou jak kobylky, sodoma gomora konzumní. Jinak si tě podám, kámo!

Suma sumárum: ano, ponožky a slipy opravdu zase potřebuji, nějak mi to zřídlo a tak s nimi vlastně počítám. Zvykl jsem si, ač je to poněkud monotónní. Jen ty se zapálenou svíčkou z loňska mě trochu znervózňují a připadám si v nich nepatřičně hořlavě. Boxerky už, prosím, ne, nějak se do nich neumím popasovat, ehm. Old Spice a nějaké to holení mám ještě od loňska, páč jsem vše dostal natřikrát - od tchýně, maminky a ženy. Stále ještě místy voním a jsem občas extrémně hygienicky nezávadný. Díky. Stačí k tomu jedna dvě knížky a bude to fajn, nečetl jsem ani nepamatuji a jsem tím pádem nebezpečně mělký. Tolik já.

Mé nejdražší, milované a milující ženě, trávící momentálně svůj mladý život obětavě rozkročena mezi dcerkami Alžbětou a Julií (co jí ostatně zbývá): nový byt, od 4+1 nahoru může být, nějaká solidní lokalita, plovoucí podlahy, sklokeramické sporáky, krb, bar a všechno ostatní, co tak ženská potřebuje do kvalitního hnízda, však víš. Sympatická a všehoschopná chůva přijde také vhod. A Audi, nejlépe RS4! Asi by rukama nelomila ani nad Saabem 9-7x V8. A encyklopedii Člověk, díkec.

Julie ještě nemá v osmi měsících takové nároky, nějaké chrastidlo nebo tak něco, hodně barevné, hodně zvučivé a porci vydatné dlabandy, je to mlátička, div že nám neukousne i ruku, nestíhám jí krmit, včera snědla volský potah i s pohůnkem!

Alžběta má ve svém třetím roce konkrétnější nároky, ale i tak je to ještě milé. Od dětského kompu Želvík jsme ustoupili, viděl jsem ho a je to šmejd. Moje PC poslouží stokrát lépe, dokoupil jsem nádhernou, tygrovanou dětskou myš (stála jako tři dospělácké, netygrované), teď už se náš blonďatý programátor suverénně sápe po klávesnici, lačná po vědomostech... Už umí anglicky lépe než já, sakra.

Drobnosti pro ostatní nějak pokoupím cestou z práce. Takže se měj a dej vědět, kdy se stavíš, ať tě neprošvihnem, to by mě fakt nakrklo!