Neméně skálopevně zakořeněný je názor o úbytku životních sil v důsledku nadměrně intenzívní pohlavní aktivity. Nemám teď na mysli dlouhodobě tradované pověsti o škodlivosti onanie. Uvedené nebezpečí se týkalo i "normální" soulože, pokud lidé tuto aktivitu provozovali častěji, než je ve "slušné společnosti" zdrávo. 

Že nepřeháním, o tom je možné se přesvědčit dokonce v řadě knih, například v České ročence z roku 1925, "každoroční populární encyklopedii praktického vědění pro každého". V kapitole nazvané Pohlavní styk tam uvádějí: "Odvrátili bychom se s hrůzou, kdybychom znali následky nadměrného pohlavního styku. Nadměrné nadužívání tělesného spojení činí z lidí absolutní hlupáky a tupohlavé tvory. Bylo by směšné tvrditi, že příroda nás obdařila dostatečnou zásobou energie, jež uniká při démonu vášně. Látky, jež unikají při koitu, jsou tytéž látky, jimiž možno vybudovati duchovní sílu. Je škoda, že občas unikají i do stok a do klosetů. Přeškoda věčná těchto drahocenných elixírů. Tento únik zaviňuje zesprosťačení života, absolutní tupost a nemohoucnost, znemožňuje vzestup do výšek a rozpětí ducha." A v závěru pak autor F. R. Jirman vyslovuje následující ortel: "Pokládám tuto chvilkovou křeč pohlavní, uskutečňovanou v týdenních lhůtách, za nejlepší a dostačitelnou pro mladé lidi."

A je to! Pan Jirman tedy vyřešil optimální frekvenci soulože pro mladé lidi. Předpokládal, že lidé starší budou už mít zřejmě rozum a nebudou svými drahocennými elixíry tak zbůhdarma plýtvat. Navíc ve chvilkové pohlavní křeči.

Ale ani dnes se lidé v České republice jeho rad nedrží. Podle tabulek průměrného počtu pohlavního vybití se doporučované týdenní frekvenci blíží pouze skupina osob starých 60 let a více. Zatímco lidem nejvíce sexuálně aktivní věkové skupiny 18-29 let unikají drahocenné elixíry průměrně 13x měsíčně. Tedy skoro každý druhý den. Troufám si tvrdit, že zdaleka ne ze všech činí tato aktivita hlupáky a tvory tupohlavé. Pokud se snad nějaký přece najde, zřejmě to nebude způsobeno nadměrným nadužíváním tělesného spojení.

Pokud jde o onanii, připouští 85 % mužů v České republice masturbační aktivitu a zbývajících 15 % se vyjadřuje neurčitě. Dnes je jasné, že jim nehrozí to, co před léty barvitě líčil dr. William Acton v knize Funkce a poruchy ústrojí rozmnožovacího, který žalostný obrázek masturbanta popsal následovně: "Postava je sražená a slabá, svalstvo nevyvinuté, oči zapadlé a mdlé, pleť je zažloutlá, těstovitá, posetá boláky a akné, ruce jsou vlhké a studené, kůže mokvavá. Takový chlapec straní se společnosti ostatních, plíží se a potlouká se sám a jen s odporem se zapojuje do zábav spolužáků. Nikomu nedokáže pohlédnout do očí, přestává dbát o svůj oděv a mění se v osobu nečistou."

Ve druhé polovině dvacátého století byly všechny teorie o škodlivosti časté sexuální aktivity spolehlivě vyvráceny. I když nedávno projevil jeden časopis obavy o zdraví našich vojáků v Afghánistánu. Pro zpestření vojenského života dostali zásilku pornografických časopisů. Novináři projevili obavy, jestli naše hrdiny neohrozí nadměrná sexuální fantazie. S plnou zodpovědností prohlašuji, že neohrozí. A pokud budou povzbuzeni touto sexuální zrakovou stimulací k případné masturbaci, nechť tak činí ve chvílích osobního volna, a nikoliv za nepřátelského útoku. V této chvíli by totiž ta sexuální aktivita mohla představovat opravdu ohrožení života.