Starší muže lákají mladičké ženy

Mírně proplešatělý, prošedivělý a pupkatý seladon se sebere, nic nedbá sténání své klimakterické zákonité družky a odchází za hlasem svého srdce. Většinou za dvaceti, maximálně osmadvacetiletým diblíkem. S ním pak začne "nový život".

Slavní umělci sváděli svůj odchod na jakési doučování. Tedy něco ve stylu hry G. B. Shawa Pygmalion. Tony Curtis se oženil s kolegyní mladší o 44 let. Anthony Quinn hrábl ještě po nižší kategorii a v požehnaném věku 78 let se stal otcem. Se supermladými partnerkami nezůstali pozadu ani Michael Douglas a Jean-Paul Belmondo.

Nejsou to však jenom slavní herci. Také špičkoví politici si často vyhledávají velmi mladé atraktivní partnerky. Z poslední doby si možná ještě někdo vzpomene na aféru řeckého premiéra Andrease Papandrea. V 77 letech si namluvil letušku Dimitru Lianiovou. Tuto atraktivní blondýnu sice nemůžeme považovat za nějakého zajíčka, bylo jí 40 let. Ale stačila zařídit Papandreovi nejednu ostudu. Taky Jásir Arafat měl manželku o 34 let mladší. A ještě ke všemu křesťanku!

Jeden starý bonmot říká, že muži nevadí být dědkem. Vadí mu však spát s babkou. Náklonnost starých mužů k mladým milenkám má své biologické zdůvodnění. Od pradávna je totiž hlavním motorem sexuální aktivity snaha o množství kvalitního potomstva. A jelikož je muž často plodný do pozdního věku, snaží se sehnat ženský sexuální protějšek v období největší plodnosti. Proto je pro všechny muže rozličných věkových kategorií, od středoškoláka až po obyvatele domova důchodců, nejvíce atraktivní žena od dvaceti do třiceti let s vrcholem atraktivity kolem 22 roků.

Pro mladé ženy pak je nejvíce žádoucím sexuálním partnerem hlavně ten muž, který má zajištěn "přístup ke zdrojům". Ten má totiž ty nejlepší předpoklady dobře se postarat o případné potomstvo. U lovce doby kamenné zajišťovaly přístup ke zdrojům silné svaly a lovecká hbitost. V dnešní době je to spíše společenské postavení, sláva a majetek. Je tedy zbytečné pátrat po tom, co mladé dívky na těch dědcích vlastně vidí. Je to především úspěch, peníze a zajištěné živobytí.

Staříci to však s mladými milenkami nemají zrovna jednoduché. Sem tam některý z nich při sexu s mladou milenkou zemře. Téměř všechna toto úmrtí bývají způsobena velkým věkovým rozdílem. Obětí je vždycky muž. A téměř pokaždé dojde k těmto smrtelným sexuálním stykům mimo domov.

Všechny tyto biologické skutečnosti by však neměly znamenat alibi pro chlípné prostopášníky, kteří opouštějí manželku a matku svých dětí. Což je jistě chabá útěcha pro opuštěné ženy, kterým často zbývají jen oči pro pláč a nezaplacené účty. Za všechno vlastně může vlastně prodlužující se lidský věk. Monogamní manželství je zřejmě institucí, která počítala s dřívějším průměrným věkem: 50-65 let. V dnešní době trvá manželství v průměru o čtvrt století déle.

Nedávno mi vyprávěl jeden kamarád o svém otci, který se oženil až ve svých 45 letech. V devadesáti si prý posteskl: "Kdybych věděl, že se dožiju tak vysokého věku, tak bych s tím sňatkem ještě počkal, protože s tou ženskou se to už prostě nedá vydržet."

Taky se vypráví příběh rozvodového soudce, který se devadesátiletého starce ptá, proč podává žádost o rozvod. "Pro nepřekonatelný odpor," zněla odpověď. Soudce pokračuje: "A jak dlouho to pozorujete?" "Odjakživa," odtuší stařec. "A proč jste s žádostí o rozvod tak dlouho čekal?" zajímá se soudce. "To víte, kvůli dětem," vysvětluje stařík. "Ale teď, když už nám všechny děti umřely, není na co čekat."