Na této situaci se podílí zejména nesprávný způsob stravování, nevhodné složení jídelníčku, často hektický životní styl a rovněž nedostatek pohybu. Podle statistických údajů trpí nadváhou každý pátý obyvatel České republiky. Tím se řadíme mezi země s velkým výskytem obezity.

Není to jen estetický problém, nadváha se podílí na vzniku dalších onemocnění, např. ischemické choroby srdeční, kornatění tepen, vysokého krevního tlaku, cukrovky, nádorových onemocnění. Jak se ale vymanit z tohoto začarovaného kruhu? Jak zlepšit svoje zdraví, vzhled i sebevědomí?

Přednost mají složené cukry

Situace se dá zlepšit třeba úpravou jídelníčku, který by měl obsahovat komplexní cukry, tj. obiloviny, rýži, luštěniny, těstoviny, cereálie, müsli, cornflakes, obilné kaše a pudinky.

Výhodou složených cukrů je, že uvolňují energii postupně. Škroboviny jsou také pro organismus vhodným zdrojem vitamínu B1 (thiaminu), podílejí se na získávání energie v nervosvalovém systému, zásobují tělo železem, které pomáhá okysličovat organismus. Jsou zdrojem řady dalších cenných i balastních látek pro trávicí systém.

Jednodušší cukry (ve formě glukózy) lze použít jako rychlý zdroj energie, cukr (řepný) ale konzumujeme v co nejmenší míře. Odvápňuje kosti, zvyšuje hladinu krevních tuků a tím se podílí na vzniku srdečně-cévních onemocnění.

Tuky raději rostlinné

Přednost bychom měli dávat zejména tukům rostlinným. Nejcennější jsou oleje, které obsahují nenasycené mastné kyseliny (olejová, linolová, linolenová atd.), které se na rozdíl od nasycených mastných kyselin (palmitová, kyselina stearová atd.) nepodílejí tolik na vzniku civilizačních onemocnění, mimo jiné i na obezitě. V současné době je doporučován středomořský typ stravy s pravidelnou konzumací mořských ryb. Obsahují tzv. omega -3 - mastné kyseliny, které chrání zejména cévní systém.

Pozor si musíme dát rovněž na cholesterol. Jeho maximální doporučené denní množství je do 400 mg a jen pro představu - jeden vaječný žloutek ho obsahuje cca 300 mg.

Rostlinné bílkoviny vedou

Současná výživová doporučení se přiklánějí k rostlinným bílkovinám. V praxi to znamená, že se dává přednost sóje, čočce, hrachu, fazolím, obilovinám apod. Z živočišných bílkovin bychom se měli zaměřit spíše na libová masa - rybí, drůbeží a králičí - a také na mléčné produkty.

Doporučované množství bílkovin se pohybuje kolem 1 až 1,5 gramu na kilogram tělesné hmotnosti. Je to proto, že vysoký příjem bílkovin se podílí na vzniku nádorových onemocnění zažívacího traktu, ve kterých ČR má neblahé prvenství.

Zastoupení cukrů, tuků a bílkovin v racionální stravě se pohybuje přibližně v poměru 6:3:1. A poslední doporučení - potravu je třeba si rozdělit přibližně do pěti denních dávek.

Nadváhu ovlivní také tropické ovoce

Na snižování hmotnosti se také podílejí tzv. látky metabolicky aktivní. Mohou být obsaženy přímo v některých potravinách (funkční potraviny) nebo ve formě potravinových doplňků.

Mezi klasické funkční potraviny se dá počítat např. jehněčí či skopové maso, které je svým obsahem karnitinu na předním místě, dále drůbeží maso, kde je však jeho obsah nižší. Rybí maso a plody moře obsahují kromě karnitinu také omega - 3 - polynenasycené mastné kyseliny a rovněž jód, který se jako součást hormonů štítné žlázy také podílí na snižování hmotnosti.

Tropické ovoce, například ananas, papája a avokádo, obsahují cenné enzymy bromelain a papain, které se na metabolismu tuků podílejí. Sušené ovoce, třeba meruňky, banánové a jablečné chipsy, rozinky apod. jsou vynikajícím zdrojem minerálů, který můžeme mít stále po ruce. Obsahují zejména draslík, jenž má výrazný odvodňující efekt a může sehrát podpůrnou roli při formování těla.

Ořechy jsou sice poměrně dosti kalorické, ale svým obsahem zejména vitamínu E nám při pohybu mohou velmi prospět. Vitamín E je účinný spořič kyslíku, přispívá k oddálení anaerobního prahu, zmenšuje kyslíkový dluh, má antioxidační účinky apod.

Tělu prospívá také pití minerálních vod, které obsahují uhličitany, fosforečnany a ionty. Kompenzují totiž biochemické reakce organismu a urychlují jeho regeneraci.

Za zmínku stojí ještě kofein, který má nejen povzbuzující účinky, ale i výrazné účinky v látkové přeměně tuků a v odvodnění. Kofein zvyšuje vytrvalost a snižuje vnímání únavy. Jeho velké dávky však vedou k nespavosti a mohou mít ještě další nepříznivé projevy.

Oceníme i potravní doplňky

Záleží ale na jejich kombinaci a množství. Na předním místě to jsou látky, které ovlivňují metabolismus tuků. Řadíme k nim zejména karnitin, cholin, inozitol, lecitin apod. Zde se výrazně uplatňuje zejména karnitin. Musíme ale zdůraznit, že bez pohybu jeho užívání nemá smysl.

Důležité jsou také lecitin a koenzym Q10, protože urychlují regeneraci organismu, zvyšují okysličovací a redukční procesy v buňce. Nezastupitelné postavení mají některé vitamíny, protože plní funkci důležitých koenzymů (látky důležité pro činnost enzymů). Řadíme sem vitamín E, který spolu s vitamínem C, A a beta-karotenem se podílejí také na likvidaci volných kyslíkových radikálů, které při snižování hmotnosti vznikají. Při zvýšené fyzické aktivitě má vliv na výživu a růst nervosvalové tkáně vyšší příjem vitamínu B1 (thiamin) a vitamínu B2 (riboflavin).

Vyšší příjem minerálů zajišťuje mnoho funkcí v těle, pro hubnutí se osvědčil chróm. Udržuje hladinu krevního cukru a podílí se na udržení či snížení hmotnosti. Pro dobrou nervosvalovou činnost je třeba přijímat také ionty vápníku, hořčíku, draslíku, které mají výrazně protikřečový účinek. Prospívají také činnosti srdečního svalu. Velmi dobře antioxidačně působí proti volným kyslíkovým radikálům selen.