Řada lidí je zmatená a neví, jestli zmíněným článkům může věřit. Spousta jich má naopak pocit, že racionální výživa udělala jeden ze svých kotrmelců. Ve skutečnosti je to všechno trochu jinak.

Mezi tuky musíme rozlišovat. Některé nám totiž mohou škodit a jiné prospívat. K těm prvním patří většina tuků živočišného původu. Typickým příkladem může být máslo nebo vepřové sádlo. Obsahují hodně nasycených mastných kyselin.

K těm, které našemu zdraví prospívají, patří například rostlinné a rybí oleje (zejména pak za studena lisovaný olivový olej a slunečnicový olej), tuk tučných ryb (makrela, tuňák, sardinky, losos, pstruh), lněná semínka, vlašské ořechy, sojové boby, pupalkový olej atd. Jsou bohaté na nenasycené mastné kyseliny.

Eskymáci mají málo srdečních chorob

Ve stravě potřebujeme z řady důvodů tuky obojí (ideální je poměr: třetina nasycených a dvě třetiny nenasycených). Hlavně kvůli tomu, že tuk z tučných ryb, rybí a rostlinné oleje nebo plnotučné mléčné výrobky dodávají tělu vitamíny A, D, E a K, které jsou rozpustné v tucích. Ale také kvůli spoustě dalších důležitých látek.

To, že by tuky mohly prospívat kardiovaskulárnímu systému, si jako jedni z prvních ověřili lékaři. Dělali průzkum mezi grónskými Eskymáky, kteří dodržují tradiční jídelníček. Chtěli vědět, proč poměrně málo umírají na srdeční choroby, i když jejich strava obsahuje hodně tuků. Při podrobnějším studiu přišli na to, že značnou část tvoří tuky zdravé. Tedy nenasycené mastné kyseliny především z ryb.

Jaké efekty to může přinést, naznačil další výzkum, kdy epidemiologové sledovali 25 let skupinu lidí z Grónska a skupinu lidí z Dánska. Dánové umírali například na infarkt desetkrát častěji. V jiné - americké - studii sledovali odborníci po dobu jedenácti let stravování víc jak 20 tisíc amerických lékařů. Zjistili, že pokud jedli alespoň jedenkrát týdně rybu, snížilo to u nich riziko infarktu o 52 procent.

A tak bychom mohli pokračovat. I když různé studie udávají různou míru zlepšení, protože ve hře je pozitivní a negativní vliv řady dalších faktorů, většina lékařů už nepochybuje o příznivém působení nenasycených mastných kyselin (NMK) na náš oběhový systém i na naše zdraví. Není náhodou, že odborníci považují středomořský typ stravy za jednu z příčin dlouhověkosti. Ale také toho, proč lidé ze Středomoří trpí méně kardiovaskulárními potížemi. Tato strava obsahuje dostatek olivového oleje a vůbec nenasycených mastných kyselin.

Méně infarktů i mrtvic

NMK přispívají k lepší pružnosti cévních stěn a zlepšují proudění krve ve vlásečnicích, nejjemnějších cévách. "Zároveň snižují vznik trombů, tedy krevních sraženin, které jsou příčinou většiny mrtvic a infarktů," říká MUDr. Miroslava Kolínková, odbornice na výživu. "Také snižují příliš vysoké hladiny triglyceridů a cholesterolu. Ty způsobují kornatění cév, hypertenzi a řadu dalších zdravotních problémů."

Podle autorů knihy Jídlo jako jed, jídlo jako lék (Reader's Digest) jsou některé z NMK důležité pro správný vývoj mozku a oční sítnice v raném vývoji lidského plodu. Řadě pacientů s revmatem zmírnily NMK jejich problémy a umožnily snížit dávky protizánětlivých léků. Některým lupenkářům zlepšily stav choroby.

Překvapivě snížil cholesterol

Na trhu se objevily nejrůznější potravinové doplňky, které obsahují různé druhy NMK. Některé nám skutečně mohou pomoci, u jiných se o tom dá s úspěchem pochybovat.

Známý, který pracuje jako manažer ve středně velké firmě, zkusil například na vysoký cholesterol (7 mmol) racionální stravu, ale také svéráznou kombinaci dražé s citrusovou vlákninou a želatinových kapslí s rybím tukem. Během měsíce a půl mu cholesterol klesl na 4,6 mmol (za optimální považují lékaři 4,8-5,2 mmol).

To však nelze považovat za pravidlo. O tom, do jaké míry vám potravinové doplňky, případně potraviny bohaté na NMK, mohou prospět, je dobré se poradit s ošetřujícím lékařem nebo spíš s dietní sestrou. Zaneprázdnění lékaři často mívají na pacienty málo času.