Stejně jako ve vyspělých státech i v České republice postihuje hepatitida B nejvíce mladé lidi ve věku 15-24 let. Riziko kromě sexu a nitrožilního užívání drog přináší také tetování a piercing. V tomto věku mladí rádi experimentují, hledají sexuálního partnera, pravidly bezpečného sexu se příliš nezabývají a často zkoušejí také drogy.

Nebezpečí přinese i nepatrný vpich

Virus má přibližně stokrát vyšší nakažlivost než HIV virus, který způsobuje AIDS. Pro lepší představu: k nákaze stačí, aby se do těla dostalo 0,00004 ml infikované krve. Stačí tedy drobná oděrka, škrábanec nebo vpich. Dokonce se můžeme nakazit i krví několik týdnů zaschlou. Onemocnění je celosvětově rozšířeno, protože virus se přenáší nejenom krví, krevním sérem, ale i ostatními tělními tekutinami, jako je sperma, vaginální sekret a sliny.

Kromě přenosu pohlavním stykem patří injekční uživatelé drog k nejčastěji postiženým. Osoby závislé na drogách jsou rizikovou skupinou nejen při přenosu hepatitidy B, ale zejména hepatitidy C, která je celoživotním, onemocněním, a přináší riziko cirhózy a rakoviny jater. Dalším častým způsobem přenosu je poranění o použitou injekční jehlu, neodborně prováděné tetování a piercing.

Riziko nákazy po poranění

Nakazit se můžeme použitou injekční jehlou. Narkomani často odhodí použitou jehlu v parku, na pískovišti, ale i v dopravním prostředku. To jsou místa, kde hrozí poranění hlavně malým dětem. Velmi nepříjemné je, že po takovémto poranění je třeba podstoupit opakovaná vyšetření, sledování postiženého trvá půl roku. Je nezbytné absolvovat minimálně tři odběry krve.

Riziko po poranění jehlou infikovanou žloutenkou B je 7 až 30 %, u viru HIV 0,5 %. Podobná situace může nastat při používání společných hygienických potřeb. K nákaze došlo třeba i proto, že si syn půjčoval otcův holicí strojek. Nebezpečné ale může být i používání stejného zubního kartáčku.

Pozor na zákroky v cizině

Velmi nebezpečné jsou ve svých důsledcích dopravní nehody, úrazy nebo nezbytnost podstoupit ošetření v některých zemích, např. Asie a Afriky. Jsou to státy, kde je hygiena na nižší úrovni a možnosti použití pomůcek na jedno použití (např. jehel) jsou velmi omezené. A tak si kromě strachu, bolesti a dalších nepříjemností můžeme domů přivézt ještě žloutenku.

Onemocnění se zprvu podobá chřipce

"Záludnost hepatitidy B spočívá v tom, že u 5-10 % dospělých a 90-100 % novorozenců přechází do chronické formy, která může nakonec vyústit v cirhózu nebo rakovinu jater. Kromě toho pacient s aktivní chronickou hepatitidou je trvalým zdrojem infekce a velmi nepříznivá je i skutečnost, že její inkubační doba je v rozmezí 30-180 dní, v průměru okolo sedmdesáti.

Počáteční příznaky jsou velmi podobné chřipkovému onemocnění. Jsou to bolesti svalů, kloubů, hlavy. Bolavé jsou převážně drobné klouby rukou. Mohou se objevit zažívací potíže, zvláště nechutenství, zvracení, průjem, někdy i kožní vyrážky. Teplota nebývá typickým příznakem onemocnění. Příznaky trvají několik dnů, někdy mohou úplně odeznít bez zjištění správné diagnózy," uvádí MUDr. Zdena Manďáková z Infekční kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.

Akutní stadium

Začíná zpravidla tím, že se vystupňují celkové příznaky. Asi u poloviny nemocných se přidává tupá bolest v pravém podžebří. Akutní fáze trvá obvykle 4 až 6 týdnů. "Pokud onemocnění přejde do chronického stadia, pak v 10-30 % případů vede ke vzniku cirhózy jater. Dochází k zániku jaterních buněk a jejich náhradě tuhým vazivem. Důsledky na sebe nenechají čekat, změní se průtok krve játry, poklesne jejich očišťovací schopnost a sníží se i tvorba krevních bílkovin. Pokles funkce jater může vyústit až v jaterní selhání, což je velmi závažný stav s vysokou úmrtností.

Pokud hepatitida typu B přechází v chronickou formu, může skončit cirhózou nebo rakovinou jater, někdy končí i smrtí. V případě akutní hepatitidy B nutno poznamenat, že přechází do chronického stadia u novorozenců v 90-100 %, u dětí ve dvaceti až třiceti procentech a u dospělých v 5-10 %," dodává doktorka Manďáková.

Pokud budete po přečtení těchto řádků zvažovat, zda se nechat očkovat či nikoliv, pak také přemýšlejte o dalších důsledcích nemoci - odloučení od rodiny při pobytu v nemocnici, dlouhodobé pracovní neschopnosti, nutnosti fyzicky se šetřit a dodržovat dietu.