Ta krása už dnes trochu vyčpěla. Zato naprostá většina pokrokových názorů Stoneových neztratila platnost už více než šedesát let. Ještě dnes by tato kniha mohla sloužit jako povinná četba. Také jsem tam našel spis s názvem Páni mají raději blondýnky. Byla to tak trochu limonádová slátanina, kterou jsem ovšem také pečlivě prostudoval. Důvod preference blondýnek jsem přesto nepochopil.

Vzpomněl jsem si na tu knížku, když se zase vynořily desítky vtipů o hloupých blondýnách. Připomínalo mi to epidemii podobnou někdejší záplavě historek o blbých policajtech. V odborné literatuře jsem pak našel vysvětlení, proč navzdory těmto vtipům mají pánové blondýnky opravdu raději. Světlé vlasy se totiž nápadně shodují s vyšší hladinou ženského pohlavního hormonu estrogenu. Blondýnky jsou v důsledku toho o něco plodnější.

Naproti tomu dívky s tmavými vlasy jsou prý o něco lepší v logickém uvažování. Trpí však zase o něco větším tělesným ochlupením. Takže je někteří muži vnímají o něco méně "žensky". Faktem však je, že rozkošným blonďatým andílkům vlasy většinou po porodu poněkud ztmavnou. Bývá to většinou důsledek poklesu hormonů. A ještě více jim ztmavnou po dalších porodech. Jen málokdy se můžeme setkat se zářivou přírodní blondýnou starší 30 let. Tady už musí nastoupit chemie jako umělá kamufláž.

Kriteria ženské krásy se často řídí okamžitou módou. Vlasy se dají odbarvit nebo přibarvit. Horší to je s tělesnými tvary. V sedmnáctém století byly v módě krasavice kyprých tvarů. Dnes dávají soutěže krásy spíše přednost tělesné vychrtlosti. Jediné kriterium však asi přetrvá všechny věky. To je poměr pasu a boků. Ženy, jejichž pas je k bokům přibližně sedmdesátiprocentní, bývají plodnější a zdravější. Prokazují to výzkumy. Muži prý mají tuto informaci podvědomě zakódovanou ve svém mozku. Už po staletí. Pro mnohé ženy bude znít jistě povzbudivě následující informace: pokud je zachován ideální poměr pas:boky = 0,7:1, nevadí třeba ani 10 kilo navíc.

Svým způsobem je každá žena krásná

Když se mne nedávno v jednom rozhlasovém interview ptali na kritéria ženské krásy, snažil jsem se odpovědět šalomounsky. Že vlastně každá žena je svým způsobem krásná. A že univerzální kritéria neexistují. Dostal jsem posléze několik důrazně nesouhlasných dopisů, jejichž pisatelé se holedbali tím, že znají ženy skutečně ohyzdné. Já mohu přísahat, že jsem takovou dosud nepotkal. To bych se musel asi odstěhovat na sever Kolumbie.

Původní obyvatelé tohoto území si říkají Kagabové. Kagabští mužové se prý vyznačují naprostým nedostatkem sexuálních tužeb. Jejich ženy jsou v důsledku toho nejvíce nešťastnými manželkami na světě. Vytvářejí ženské gangy, které na muže číhají a společnými silami je znásilňují. Mužská nenávist k pohlavnímu styku se u Kagabů vysvětluje zvláštním iniciačním obřadem.

Přijetí každého mladíka do stavu dospělosti musí zahrnovat pohlavní styk s bezzubou, ošklivou, vrásčitou a velice starou ženou. Tento první pohlavní styk prý mladým mužům sexualitu celoživotně naprosto zoškliví. Svůj intimní život pak pověsí na hřebík. Nikde se mi však nepodařilo získat informaci o tom, zda ty ošklivé babice dostávají za sexuální službu vlasti nějaké odměny. Je však jisté, že mezi nimi nebude žádná blondýna.