Stejně důležitá je však také kontrola mateřských znamének. Tu už dnes zvládá dokonce počítač. Přesněji řečeno počítačový dermatoskop. Pomocí mikrokamery napojené na počítač se speciálním programem pihu okamžitě vyhodnotí. Dermatolog tak během několika vteřin získá údaje, které mu umožní říct pacientovi, zda je jeho znaménko neškodné nebo rizikové. Případně zda se jedná o zhoubný nádor. A to až s 95procentní pravděpodobností. Počítačový dermatoskop porovná snímek mateřského znaménka (névy) s rozsáhlou databankou tisíce takových snímků ve své paměti.

Rychlost a značná přesnost tohoto vyšetření láká hodně lidí (výsledky klasického histologického rozboru v laboratoři se pacient obvykle dozví za dva až tři týdny). To, jak přístroj lidi zajímá, je vidět na všech výstavách, kde si ho lidé mohou vyzkoušet.

Za 390 korun to víte hned

Počítačový dermatoskop zatím mají na třech kožních klinikách (ve fakultní nemocnici v Plzni, v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem a ve Vojenské nemocnici v Olomouci). V Plzni a v Olomouci ho lékaři používají u hraničních případů, když chtějí rychle zjistit, jak riziková je piha. Proto vše hradí zdravotní pojišťovna. Pacienti v Ústí si mohou preventivní vyšetření znaménka také zaplatit (stojí 250 Kč). V pražském Centru laserové estetiky vyšetřují pihy pouze za úhradu (vyšetření tří znamének tam stojí 390 Kč).

Jinak by na většině kožních klinik měly existovat speciální névové, respektive pigmentové poradny. Počítačový dermatoskop je v nich sice vzácností, ale zkušení odborníci, kteří riziková znaménka také dokáží vyhodnotit, určitě ne.

Pokud se rozhodnete, že si pihu, která se mění, necháte odstranit, měli byste zvolit klasické vyříznutí skalpelem. Když ji lékař odstraní laserem, tkáň znehodnotí a nelze pak udělat její histolocký rozbor v laboratoři.

Clint Eastwood měl štěstí

Co znamená, že nárůst rakoviny je alarmující? Každých 10 až 14 let se počet případů zdvojnásobuje. Ve Skandinávii je dokonce čtyřnásobný. Najdete tam totiž více lidí s rizikovým fototypem kůže, která se příliš neopaluje a má sklon na intenzívním slunci spíš zarudnout. Jejich mateřská znaménka se obvykle stávají rizikovými dřív než u tmavších typů, které se dobře opalují.

Ovšem není náhodou, že nejvíc případů rakoviny kůže mají v prosluněné Austrálii nebo Kalifornii. Neustálý nárůst této choroby přitom nevyvolává pouze samotné slunce, ale spíš kult do bronzova opálené kůže, se kterým prý přišla jako první slavná módní návrhářka Coco Chanelová.

Nebezpečně se měnící pihu, která hrozila rakovinou kůže, odstranili kalifornští lékaři řadě hollywoodských hvězd. Například Clintu Eastwoodovi nebo Liz Taylorové. Přílišná snaha opálit se vyústí někdy v chorobnou touhu. Odborníci ji označují jako tanorexii. Nejčastěji se s takto postiženými lidmi setkávají zaměstnanci solárií.

Boj proti bronzové kůži

Britská vláda vytáhla před pěti lety do boje proti módě opalování a proti mýtu, že je zdravé. Vyzvala například módní časopisy, aby přestaly inzerovat snímky opálených lidí. Zároveň začala klást důraz na preventivní nebo aspoň včasné prohlídky mateřských znamének. Podle jejích výzkumů umírá až osmdesát procent lidí na tuto chorobu zbytečně.

Je příznačné, že častěji trápí ženy, ale víc na ni umírají muži. Podle všeho proto, že déle otálejí s návštěvou lékaře. Při tom většinou stačí, když s pihou, která se začne měnit, přijdou včas k odborníkům. Odstranění mateřských znamének, u kterých mají lékaři jen stín pochybností, je účinnou prevencí.

V ČR to znamená zajít ke kožnímu lékaři nebo do névové či pigmentové poradny, případně na počítačový dermatoskop. Po čtyřicítce by většina lidí měla přijít na preventivní prohlídku jednou ročně. Rakovina kůže obvykle neudeří hned. Je to proces. Navíc proces, kterého si, na rozdíl od jiných rakovin, můžeme dobře všimnout. Nejvíc případů se objevuje po padesátce.

Nádor, a to i nejzhoubnější melanom, který je v pokožce a ještě se nerozšířil do hlubších vrstev nebo do těla, stačí podle docentky Jany Hercogové, přednostky kožní kliniky z pražského Motola, vyoperovat a pacient je v 97 procentech případů v podstatě zahojený. Panický strach z nádorů kůže je tedy zbytečný.

Nejlepší krém je pro každého jiný

"Nejrozumnější je však přijít k dermatologovi preventivně, tedy dávno před tím, než se mateřská znaménka značnou měnit," říká MUDr. Miroslava Pelechová z Ústavu lékařské kosmetiky v Praze. "Nejen kvůli tomu, aby si je odborník prohlédl a upozornil klienta na možná rizika. Ale hlavně proto, aby určil fototyp jeho kůže a poradil mu, jak si ji chránit."

V létě, a zvláště u moře, by podle ní mělo být samozřejmostí vhodné oblečení, pokrývka hlavy a tmavé brýle s UV filtrem. Zároveň je potřeba natírat kůži ochrannými krémy s vyššími faktory.

"Jak silnými, to není možné určovat mechanicky," zdůrazňuje doktorka Pelechová. "Záleží na fototypu naší kůže a na tom, kde se budeme pohybovat." V zemích jižní Evropy bychom se mezi 11. až 15. hodinou neměli opalovat na přímém slunci.

Natřít si pleť ochranným krémem je důležité nejen při pobytu u moře, ale také na horách. Abychom si pobyt v přírodě opravdu užili a nezpůsobili si zdravotní problémy.