Ženy jsou biologicky naprogramovány tak, že po dozrání vajíčka a jeho uvolnění by mělo dojít k otěhotnění. Dříve to probíhalo tak, že narozené dítě bylo po tři až čtyři roky úzce spjato s matkou, která ho po celou dobu kojila. V té době neměly ovulaci, byly chráněny před otěhotněním a při stabilně nízkých hladinách hormonů ani nemenstruovaly. Nemusely tedy ani užívat žádné pilulky. Tak to chytře vymyslela matka příroda.

Rozmnožovací cyklus obvykle trval 4 až 5 let až do doby, než se ženy začaly bránit opakovanému těhotenství. Nyní to platí opravdu jen ve výjimečných případech, ale podobného stavu můžeme dosáhnout užíváním nízkodávkované hormonální antikoncepce.

Pravidelný cyklus přinesla až civilizace

Dřívější situace, která byla pro ženy výhodná, lze sice dosáhnout i nyní, ale její zavedení do praxe naráželo a dosud naráží na mnoho předsudků.

Když se před více než 25 lety v Essenu zavedly minipilulky, bylo vyzkoušeno i jejich podávání až šest měsíců bez přestávky. To znamená, že ženy celou dobu neměly menstruaci. Přes dobré zkušenosti uživatelek byl tlak matek, babiček, mladých sestřiček a dokonce lékařek silnější. Námitky byly jasné: "To tu ještě nebylo, aby mladá zdravá ženská nekrvácela, když není těhotná!" Mnoho žen, někdy i odborníků, má totiž stále ještě představu, že je menstruace spojena s jakýmsi očišťováním těla či odplavováním škodlivin.

Dlouhodobé užívání neškodí

Přirozený stav hormonální rovnováhy pradávné ženy lze napodobit podáváním moderních nízkodávkovaných přípravků. Přestávky v jejich užívání jsou zbytečné, nepřinášejí žádné výhody, spíše naopak (krevní ztráty, úbytek železa, bolesti apod.) Již dávno bylo prokázáno, že dlouhodobé užívání mikropilulek nevede ani ke hromadění hormonů v organismu a nesnižuje bezpečnost přípravků ani jejich antikoncepční spolehlivost, kterou spíše zvyšuje. Stejně tak neovlivňuje pozdější plodnost, ale naopak ji zachovává pro delší dobu.

Údaje z výzkumu jsou jasné

Podle výzkumné studie se v Nizozemsku čtvrtina žen mezi 15 a 49 roky vyjádřila, že by nejraději už nikdy nemenstruovaly. Rovněž v Německu 71 % netouží po pravidelné menstruaci. Jako důvody většinou uváděly, že by se rády zbavily menstruačních obtíží, pak také lepší hygienu a vyšší kvalitu života. Pouze 29 % z nich kladlo důraz na pravidelné krvácení, naopak 41 % si přálo nejraději už nikdy nemenstruovat.

Důvody, které vedly ženy k přání zachovat si pravidelného krvácení, svědčily spíše o nedostatečných znalostech biologických pochodů v organismu. Strach z těhotenství, neplodnosti a pocit, že menstruovat je přirozené.

Přes 40 % žen bylo ochotno vzdát se menstruace i na delší čas, ovšem pouze tehdy, pokud to nebude mít vliv na jejich zdraví a pozdější schopnost otěhotnět.