-Vůbec tě to nezajímá! -Jsi tak nezodpovědný! -Já skoro rodím a ty si vesele čteš Harryho Pottera! (No, je to pravda, pětku - co, co, musím vědět, jak to dopadne s Voldemortem, ne?)

-Bože, ty mě snad ani nevnímáš, když ti něco říkám!

(Jasně, že vnímám, vnímám!)

-Víš co? -S tímhle přístupem se mnou k porodu ani nechoď, budeš mi totiž prd platný, nic sis o tom doteď ani nepřečetl! -Vezmu si na pomoc radši kamarádku!

No, pravdu vlastně víceméně má. Napodruhé už ten zázrak tolik neprožívám jako zázrak. Ne snad že bych zcyničtěl, ale Alžbětka se stará o to, aby na rozplývání se nad kynoucím bříškem nebylo moc času. Chudák Julie, už teď je diskriminovaná. Snažím se, ale ne dost, aby mi manželka, kulatá jak sněhulák, dala na vízo z předmětu "péče o těhotnou" výbornou, ehm.

Dobře, odložím Bradavice a vrhnu se na Partnera u porodu. Jak ho tak ale prolistovávám, budu po něm moci provádět porody sám. Otevřu si takovou menší, útulnou porodničku, na samotě u lesa...

Stačí být psychickou vzpruhou tlačící manželce, přítomen coby nejbližší bytost v galaxii, ruka k sevření a tak? Ale kdeže... Jak tak čtu, co všechno musím zvládnout, pošlu doktora rovnou pryč, stejně budu všechno dělat sám!

Ale ne, vážně - budu tam, udělám, co se dá (dělání, dělání, všechny smutky zahání, ehm...).

Proti ženě, která dítě nosí celé těhotenství v sobě a ona ho pak musí porodit, jsem ale stejně takhle malilinkatý!

" Přečtěte si pečlivě manželčin porodní plán, ať můžete spolupracovat s personálem, ať víte, co si manželka přeje a co ne. Zda radši nastřihnout nebo protrhnout. Zda nechce pustit své oblíbené CDéčko." (Babo raď, které to je, co se líbí v obýváku, nemusí být ideální k tlačení, hola, hola - který interpret se cítí být ideálním k porodu? Dostavte se na Bulovku!) Pffff...

Marná sláva, ženy - rodičky, ženy - matky jsou hrdinky! Jen to čtu a už se klaním úctou. Nástřih, brrr, tohle slovo se mi nelíbí. Prý, banalita... No, nevím, v hitparádě svých oblíbených představ bych tuhle šoupnul někam mezi klystýr a sekání dutin.

-Chlap si to nedovede představit, chlap by nikdy neporodil!

Nemohu sloužit vlastní zkušeností, ale pro jistotu se raději budu dál orientovat spíše na finanční zajištění rodinky a tak dále a rození nechám na něžném pohlaví. Budu po ruce při porodu, samozřejmě, že budu! Vyjde-li všechno jak má...

Nevidím to ráda, tyhle normální porody po císaři, utrousila jinak skvělá doktorka.

-Budu rodit normálně i kdybych se o to měla hádat! Pokud to bude jen trochu reálné a bezpečné, samozřejmě...

Na minulý porod jsem se tak poctivě připravoval, předporodní kursy a tak dále, a skončil jsem na chodbě díky císaři. I proto jsem asi teď tak nezodpovědný...

No, uvidíme, za měsíc budeme moudřejší (a čtyři)!