"Od osmnácti let již děti zpravidla nerostou. Platí to zejména u chlapců. U dívek se růst zastavuje mezi šestnácti a sedmnácti roky," sdělila Vignerová. Dodala, že tak přesné výsledky máme díky tomu, že první podobný výzkum se v českých zemích již uskutečnil v roce 1895 a od té doby se s určitými přestávkami téměř pravidelně opakoval.

Podle ní je rozdíl výšky tenkrát a dnes dán zvyšováním postavy celé populace, posunem doby dospívání a tím i zrychleného růstu do mladších věkových kategorií.

Obézních je dvakrát víc

Se zvyšující se tělesnou výškou se ale zvyšuje i hmotnost. Oproti roku 1991 se počet obézních dětí téměř zdvojnásobil. Zatímco u chlapců před deseti lety bylo obézních jen tři procenta, nyní je to 5,6 a pět procent u dívek. "To svědčí o tom, že s obezitou dětí, i když se o ní hodně mluví, na tom mladá generace zas není tak nejhůře," řekla Vignerová.

Podle ní velkým problémem, dokonce mnohem větší než obezita, začíná být nízká hmotnost. "Mnoho dívek chce být štíhlých, a to může vést i k psychickým poruchám. Její slova potvrdil i docent Pavel Bláha z Přírodovědecké fakulty UK. Ten navíc dodal, že vůči období před přibližně třiceti lety, kdy Češi měli hlavy převážně kulaté, se dnes rodí děti s hlavičkami protáhlejšími a oválnějšími.

Vědci nevědí, čím to je, ale zřejmě to bude souviset právě se stále stoupající výškou. Prodlužuje se také délka chodidla. Podle Bláhy jsou všechny tyto antropologické údaje významné hlavně pro lékaře. Změny ve vývoji pak souvisí se změnou životního stylu, s lepší zdravotní péčí, lepším stravováním a samozřejmě také s genetikou. Výzkum byl prováděn na 55 000 dětech a je nejrozsáhlejším svého druhu v ČR.