Podle výzkumu britských vědců si více jak polovina lidí někdy představila, že by zabila někoho ze svého okolí, přičemž nejčastěji se jednalo právě o šéfa. Ve většině případů ale vždy zůstalo jen u snů a představ. Čin jako takový se nikdy nestal.

„Vražedné fantazie jsou jen empatickým cvičením, kdy si jedinec představuje, co by se všechno mohlo stát, včetně důsledků, které by mohly následovat. Na základě toho obvykle od jakéhokoliv násilí ustoupí,” vysvětluje pro The Telegraph doktorka Julie Shawová.

A pokud neustoupí, pak je zapotřebí na danou skutečnost hledět jako na chybu a ztrátu kontroly.

Naši předci ale byli jiní. U nich málokdy zůstalo jen u představ, ve většině případů došlo okamžitě na činy. Proto dnes evoluční psychologové tvrdí, že fantazírování o vraždě značí, že je jedinec po evoluční stránce pokročilejší. Dokáže si totiž včas zdůvodnit rizika spjatá s konkrétními činy a odstoupí od jejich realizace.