Oba se před katastrofou neznali a v době, kdy se v Indickém oceánu přivalila tsunami, byli každý na jiném ostrově. Po přívalové vlně se Kalpana dostala do sběrného tábora pro oběti tsunami v Port Blairu. Do stejného města, ale jiného tábora doputoval Mistrí.

Tam Mistrí pomáhal otci Kalpany, který se domníval, že celá jeho rodina zahynula. Přesto se vydal na pátrání, ve kterém mu pomáhal Mistrí. A štěstí se na něho usmálo. Rodina Mondalů se opět sešla včetně mladé Kalpany.

Finanční výpomoc dobrovolníků

Poté Mistrí pomáhal rodině s vyřizováním žádosti o náhradu škody za dům, který příval vody smetl, sháněl pro rodinu jídlo a věci denní potřeby na přežití. Tou dobou začala kvést mezi oběma mladými lidmi láska a rozhodnutí vzít se.

Svatba podle indických zvyků by byla ovšem obtížná, protože rodina byla bez peněz. Tehdy pomohli dobrovolníci a dárci. Každý něco přinesl, někteří látku na šaty, jiní šperky, kuchyňské nádobí a náčiní a také vybrali 2000 rupií (asi 1000 korun) jako věno pro nevěstu.