Nepřehledná prérie, kdesi hluboko vprostřed jednoho vysočanského bytu. Nesmiřitelná, mladá, indiánská bojovnice Těžká plína se tiše krčí ve svém úkrytu za šedavým skalním masivem (za 16kg kočárkem v předsíni). Zorientovat se či dokonce přežít tady není samozřejmostí. Na každém kroku číhají i na zkušené lovce zákeřná nebezpečenstva. Strmé stěny skal (rohy stolů a skříní), plné hran ostrých jak hadí jazyk. Prachem zaváté pražce a kolejnice dávno zapomenutých železnic (kluzké prahy). Malá, ale zrádná bažiska (hrnky a sklenice s vodou, stojící nemoudře tu a tam na stolech). Řezavý vítr (plastový větrák) fičí a sklání stébla uschlých trav (kočkou ohryzaného ibišku a stařičké, jedovaté difenbachie) k zemi.

Nenasytné, divoké a hlavně vyhládlé šelmy (ospalý gaučák shih-tzu a rozmazlená kočka) jsou schopny snížit se kvůliva kusu žvance (piškotě) k jakékoliv ohavné akci (panáčkování).

Těžká plína si ale ví rady (na hlavě červenou krabici od bot a v každé ruce jedno dřevěné drbátko), téměř nedýchá a vyhlíží nepřítele.

Náčelník Ranní chrapot (já, prohnaný protivník) se blíží k její skrýši. Klade nohu před nohu tak tiše, jak to jen umí.

Jakmile se ocitají na dohled a jejich jestřábí zraky se střetávají, vyráží každý útočně druhému v ústrety. Těžká plína za běhu prstíky křečovitě svírá drbátka a na celou prérii řve své momentálně nejoblíbenější slovo "moje!, moje!, moje!"

Ranní chrapot chytá Těžkou plínu zkušeně v podpaží , háže si ji přes rameno a o jedenáct kilo těžším krokem se vítězně přesouvá k mučednickému kůlu (přebalovacímu pultu). Těžká plína se vzpupně chichotá!

Během okamžiku je zbavena cti (plínky), přičemž kolem sebe nelítostně mlátí drbátky hlava nehlava.Za mohutného pokřiku svého druhého nejoblíbenějšího slova "pomoc!, pomoc!, pomoc!".

Následné rituální barevné zohavení (výtěr nemocné ústní dutiny genciálkou) už je vyloženě pokořující záležitostí.

Je dobojováno, zvítězil jsem, Alžběta je čerstvě přebalena a ošetřena, uga-uga-umba-umba. Můžeme se dál "hoooniiiit".