O výsledcích jeho výzkumu, které byly nedávno představeny na mezinárodní konferenci o středověku v Leedsu ve Velké Británii, informoval londýnský list The Guardian.

Carl Phelpstead, profesor univerzity v Cardiffu, na základě analýz textů ság dospěl k názoru, že impotentní muži anebo muži, kteří měli problémy s erekcí, nemohli na starém Islandu zastávat žádnou významnější společenskou pozici a byli fakticky odepsaní.

Dělení podle pohlaví neexistovalo

"Jakkoli se mohl chovat nějaký vikingský bojovník na bitevním poli jako hrdina, nebylo mu to nic platné, když měl příliš malý penis anebo byl v sexu nemohoucí," tvrdí profesor.

Ve své přednášce připomněl, že středověké islandské společenství se nedělilo "na muže a ženy", ale na lidi fyzicky "schopné a neschopné".

V tomto rozdělení měli vládnoucí a prioritní postavení potentní muži, zatímco ženy, děti, zajatci a tělesně anebo duševně nějak postižení muži patřili do jiné, nižší kategorie.

Za těchto podmínek měly jakékoli problémy s "mužností" za následek ztrátu dominantního postavení. "Nebyla to žádná velká sláva, když někdo měl slušný penis, ale z nejrůznějších příčin nebyl schopen jej správně používat," vysvětloval Phelpstead.

Podle jeho názoru byl příliš velký penis z tohoto hlediska stejným handicapem, jako příliš malý aparát. Dokazuje to prý i fakt, že se v několika islandských ságách vyskytuje motiv, kdy je muž prokletý s tím, že má příliš velký penis, s nímž není schopen milování.