Na první pohled se jeví, že za vším stojí přirozené biologické procesy, ale realita je jiná. Biologie sice může mnohé ovlivnit, ale již nediktuje lidem vzorce jejich chování. Každý jedinec má tedy možnost ovlivnit, jak se v daný okamžik zachová.

Problém je tedy úplně jinde, a to ve společenském tlaku na muže a jejich výkon. Za cokoliv, co udělají, jsou hodnoceni. Pokud to činí dobře, jsou chváleni, pokud špatně, jsou kritizováni. Jejich já je tedy neustále měřeno výkonem.

Dosáhnout dokonalosti je přitom pro muže v podstatě nereálné, protože téměř vždy je možné věci udělat ještě lépe. Tím pádem jsou neustále frustrováni a je pro ně mnohem lepší, když usnou, než aby se dozvěděli, že milování s nimi mělo nějaké nedostatky.

Silný a dokonalý samec

Při milování je pro muže přitom v sázce velmi mnoho. Musí být přece těmi silnými a dokonalými samci, aby o svou vyvolenou nepřišli. Strach z neúspěchu a selhání je pak pro ně naprosto vyčerpávající.

Problém je i v tom, že ženy jim v dosažení úspěchu moc nepomáhají. Obvykle nejsou schopny otevřeně muži říci své potřeby – co se jim líbí, co ne. Místo toho dost často lžou a své pocity předstírají. Vyznat se v tom všem je pak pro muže o to složitější.

Chtějí-li ženy, aby muž okamžitě po aktu neusnul, měly by se s ním naučit komunikovat. Bez výčitek a kritických gest říci, co je uspokojuje, co ne, jaké jsou jejich vlastní potřeby atd. Tak aby se i muž během milování uvedl do maximální pohody, byl si jist svých hodnot a dopředu se nevyčerpával zbytečnými obavami.