Článek
Vždy záleží na okamžiku bilancování, kdy žena začne hodnotit svůj život a porovnávat, co původně chtěla, s realitou.
„Pokles životní pohody je pravděpodobně nastartován výzvami středního věku. Je to období, kdy se lidé zastaví, aby zhodnotili zásadní otázky svého života, jako jsou například: Opravdu jsem uspěl? Je mé manželství dobré? Tento vnitřní stav se obvykle ustálí až po šedesátce,“ říká lékař Robert N. Butler, prezident Mezinárodního centra dlouhověkosti z New Yorku.
Začátek krize tedy záleží na životním stylu a událostech. Pokud se žena brzy vdá či velmi brzy dosáhne úspěchů v práci, může krizi zažít ve třiceti i dříve, ale začne-li se zodpovědným životem později, pak pocítí stejný pocit až třeba v padesáti.
Někdy však nástup krize uspíší životní události jako úmrtí blízkého člověka, ztráta zaměstnání, rozvod, vážná nemoc apod.
Návrat do období puberty
Během krize středního věku opět ožívá velké téma identity, jak tomu bylo již během dospívání a puberty. Jedinci se začnou sami sebe ptát, co si počít s druhou polovinou života, tak aby ji prožili autenticky, pravdivě, celistvě a nerozpolceně.
Období uvědomění si ztráty mládí a smrtelnosti přitom patří mezi ty vůbec nejtěžší životní etapy. Pryč jsou mnohé sny, ale i idealistické věty typu: Nebudu dělat stejné chyby jako moji rodiče apod. Najednou před nimi stojí tvrdá realita dospělosti.
Podle psychologa Devlina krize nastává, když začnete mít pocit, že víte, kdo jste a jak jste vnímáni společností, a že existují vnější síly, nad kterými nemáte a nikdy nebudete mít kontrolu. Jedná se tak v podstatě o krizi identity.
Mnohdy se jedná o bolestivou až destruktivní zkušenost, která ale v konečném důsledku může mít pozitivní dopad. Dokáže především ženy tzv. nakopnout k novým úkolům a cílům. V tom tkví i základní rozdíl mezi druhou mízou žen a mužů. Ženy k této životní změně přistupují mnohem pozitivněji, s dvojnásobnou mírou očekávání lepší budoucnosti. A to i tehdy, je-li krize vyvolána negativními situacemi, jako je rozvod, nemoc či osamostatnění potomků.
Ženy tak začnou konečně vnímat i samy sebe – své potřeby a přání, přičemž přestanou myslet jen na blaho ostatních.
Sexuální potřeby
Za nejčastější příčiny krize odborníci považují biologický faktor, který v ženě probouzí dlouhodobě dřímající a snad už i zcela ztracenou sexuální touhu. Najednou se necítí být tak stará, aby se smířila s občasným, natož s neuspokojivým milováním. Najednou má potřebu být zase žádoucí a chtěná, což po letech s manželem necítí.
Dost často se stává, že se začne poohlížet jinde a často vybírá z řad o dost mladších mužů. Přitom nejde jen o sex, ale i o všechny něžnosti, romantické okamžiky i nejrůznější aktivity, jako je společné kino, jízda na kole, výlety po romantických místech, ale i adrenalinové aktivity. Žena prostě touží změnit celkově svůj dosavadní životní styl.
Mladí milenci jí v tom napomáhají i tím, že k ní velmi často vzhlížejí a oceňují její životní i sexuální zkušenosti. Konečně se tak žena opět cítí po všech stránkách žádoucí.
Většinou se ale jedná jen o chvilkové záležitosti. Ženy si jsou moc dobře vědomy toho, že i s novým partnerem člověk po čase zajede do starých kolejí. A proto se obvykle pokoušejí opět obnovit své původní vztahy.
