Ten můj je téměř zahybernován v témž stavu, v němž se nacházel v letech své plné funkčnosti. Než jsme s bratrem definitivně přestali viset rodičům na krku a opustili dům. Jakoby se v tom malém prostoru, vymezeném legrační oranžovo-bůhvíjakou tapetou, zastavil čas. Tím nejnostalgičtějším způsobem. Pánem je v něm mazlivá, polodlouhostrstá kočka rodičů. (Jejich asi padesátá kočka za posledních třicet let.) Naučila se vlézt si dovnitř otevřeným oknem přes střechu verandy.

Tu a tam se k ní přidá maminka a využije naší staré palandy. To když tatínkovo chrápání překročí uposlouchatelnou mez.

Poslední víkend jsem vykráčel po hodně strmých schodech (bože, kolikrát jsem si dal v dětství na čuňu, když jsem sletěl dolů?) do patra, otevřu dveře a lup! Je mi znovu deset.

Stačí si jen sednout a hrabošit v šuflíčcích, skříňkách, poličkách, listovat, otvírat krabice a desky. Ano, přiznávám, jsem nostalgický typ. Objevovat u babičky na půdě při prázdninových pobytech stohy časopisů Abc a Světu motorů ze šedesátých let, to bylo něco!

Teď už nemusím k babičce na půdu (beztak už je vysmýčená bratranci), vlastní pokojík je muzeem. Tlustý sešit A4 v tvrdých deskách a v něm poctivě vystříhaný a vlepený, díl po dílu, seriál Galaxie z Abc ročník 1984, Střílející rukaDobyvatelé hlubin. (Strážce, socialistickou variaci na Rychlé šípy, jsem si nevystřihoval.)

Druhý sešit s neumělým rukopisem (ovšem i tak už mutantním "tiskaco-psacím" - sakra, psal já vůbec někdy poctivě, jak nás to učili v první třídě?) nese titul Robert Fajman - Týmy F-1 1984. (To ještě byl zábavný sport, kdy mohl vyhrát skoro kdokoliv, ne ta dnešní schumacherovská nuda! Naši mě budili v neděli hodinu, dvě před půlnocí, když v TV běžel záznam z GP Monaka atd.) Kolik tehdejších pilotů už odbouralo do věčných lovišť! Stačilo na to dvacet let. (Dvacet, dvacet, dvacet, c-c-c...)

Já si vůbec všechno zapisoval a vystřihoval. Olympiády, atletiku, hokej, tenis, fotbal. Čert ví, kde jsem k zálibě v písmenkách a číslech a statistikách přišel.

Na každý sport jsem měl jeden sešit. Vpisoval jsem do pečlivě narýsovaných tabulek výsledky Copa America, Spengler Cupu v Davosu, MS v Mexiku a tak dále.

Kdo by se s tím dnes psal a lovil výsledky NHL v Gólu (jedině tam se daly jakž takž nalézt). Dnes našinec klikne na internet a vše má pod nosem. Pro mě byl výtisk Hockey News od strýčka z Kanady hotovým inckým pokladem!!! (Byl v něm celostránkový plakát Petra Klímy!!! Ten jsem si nechal a zbytek později hamižně prodal na inzerát za těžký peníz - 50Kč.) Joj.

Nevím, nakolik pojihnou očka Alžbětce, až (pokud vůbec) bude za deset, dvacet let projíždět DVD s fotkami, videem či listovat Mých prvních pět let...

Teď tu za mnou dřepí u větráku a snaží se ho "opravit" vařečkou. Je jí právem upřímně šumák, že na stole se na mě šklebí nezaplacené složenky a z Dopravních podniků už posílají soudní exekuce na výplatu rovnou mému zaměstnavateli. (Dobře mi tak...). Chvilku se kochám a zapomenu (alespoň na moment) na všechny tyhle druhořadosti.

Je tak zaujatá a soustředěná a šťastná. Paráda!