Podle našich průzkumů zažilo násilím vynucený pohlavní styk asi deset procent žen. V anonymních průzkumech uvádějí jako pachatele většinou muže, které znaly, minimálně aspoň povrchně. Naopak ve statistikách kriminalistů tvoří víc než polovinu případů neznámí pachatelé. Čím to? Ženy nahlásí znásilnění v malém procentu případů. A je pro ně snazší vypovědět na policii, že je znásilnil neznámý muž, než že to udělal příbuzný, partner nebo manžel.

Velká nedorozumění existují kolem toho, jak intenzívně se má oběť bránit. Pokud to prý nedělá dostatečně energicky, nešlo snad ani o znásilnění.

Vysoké procento nehlášených případů znásilnění není dané tím, že by se oběti cítily málo poškozené. Spíše mají strach ze zveřejnění a poškození dobré pověsti. V této věci přežívá dost mýtů a předsudků. Mnozí lidé třeba věří tomu, že si žena o znásilnění nějakým způsobem koledovala. Takové postoje pak podporují utajování podobné traumatické zkušenosti.

Velká nedorozumění existují kolem toho, jak intenzívně se má oběť bránit. Pokud to prý nedělá dostatečně energicky, nešlo snad ani o znásilnění. Lidé očekávají krev, slzy a více či méně vážná poranění. Nevědí, že celá řada surových pachatelů znásilnění vyhrožuje svým obětem násilím nebo dokonce zbraní.

Velmi špatně se jim vysvětluje, jak málo se dokážeme bránit takovým situacím. Lidé dnes nejsou cvičeni na účinnou obranu. A ženy zvlášť. Sériový agresor dokáže své oběti velmi sugestivně přesvědčit o tom, že jim hrozí těžké poranění, ne-li dokonce smrt, pokud mu nebudou po vůli.

Následky znásilnění jsou pro oběť velkou psychickou zátěží. Dalšími problémy je možnost nákazy některou z pohlavních chorob či riziko neplánovaného početí. Hůř jsou na tom ženy, které nikomu nic neoznámí.

Znásilnění ze strany příbuzných nebo známých se nejhůř předvídá a obtížně se mu předchází. Neznámí pachatelé si oběť nejčastěji vyčíhají a napadnou ze zálohy. Ženy by proto neměly chodit v nočních hodinách samotné.

Následky znásilnění jsou pro oběť velkou zátěží. Především psychickou. A žena se s ní může vyrovnávat řadu roků. Dalšími problémy je možnost nákazy některou z pohlavních chorob a také riziko neplánovaného početí není neobvyklé. Hůř jsou na tom ženy, které nikomu nic neoznámí. Je pak pro ně obtížnější získat odborné lékařské vyšetření i léčení. Pokud jde o nechtěné otěhotnění, může dnes každá žena zakoupit v lékárně bez předpisu medikamenty, které spolehlivě zabrání početí ještě třetí den po nechráněném pohlavním styku.

Jistou formu pomoci obětem znásilnění nabízejí speciální centra zřízená nevládními organizacemi. Ženy tam mohu konzultovat své trauma s odborníky a s jejich pomocí pak hledat cestu, jak se k bolestivému zážitku postavit.