Po zaručených receptech nejen na vhodný jídelníček, ale také na jarní únavu a na pročistění organismu je třeba pátrat s předstihem. O jídlo a látkovou přeměnu jde teď především.

"Recept, který by platil pro každého člověka, neexistuje, protože záleží na věku, na nemocech, které ho trápí, i na jeho zdravotním stavu. Než se rozhodneme pro radikální změnu, měli bychom se poradit s odborníkem. Příchod jara sice prožíváme všichni, ale někdo cítí spíše únavu, jiný slabost, další zase špatnou náladu. Spolu s přírodou se totiž k daleko intenzívnější činnosti probouzí i lidský organismus. Naplno se obnovují jeho funkce, zvedají se hladiny hormonů, roste svalové napětí a zrychluje se metabolismus. Prodloužená doba slunečního svitu zvyšuje aktivitu a organismus je nucen dočerpat zásoby všech vitamínů. Jarní únava je na světě," říká dr. Pavel Kohout, vedoucí gastroenterologické metabolické jednotky intenzívní péče II. interní kliniky FTNsP v Praze.

Organismus je připraven na půst

Na organismus klade jaro zvýšené nároky. Na jedné straně pomáhá více světla produkovat v těle melatonin, který působí na nervovou soustavu, a tím nám zlepší náladu a vyrovná biorytmy, ale na druhé straně se na jaře stává nejvíce sebevražd. Obezitologové zase dokazují, že lidé mnohem častěji a snadněji hubnou. Tělo je v této době připraveno na celkovou očistu.

"Můžeme dokonce mluvit o jakémsi zanesení organismu, pro které existuje řada logických důvodů. Na zimu se tělo intenzívně připravuje a ukládá zásoby. Vánoce a zima znamenají pro většinu z nás málo pohybu a časté hodování. Lidé konzumují méně zeleniny a ovoce, protože jsou v této době výrazně dražší. Nemalý vliv na zdravotní stav má rovněž počasí, protože nižší teploty i typické jarní střídání tepla a zimy snižují odolnost organismu. Objevují se virózy, angíny či chřipkové epidemie, které se mnohdy nesprávně léčí antibiotiky. Ta sice pomohou zahnat nemoc, ale také vedou ke změnám střevní mikroflóry a k průjmům," vysvětluje doktor Kohout.

Lehčí strava a hodně tekutin

Možnosti nápravy jsou různé. Někomu prospěje klidný a dlouhý spánek, jinému změna jídelníčku nebo sport. K změnám je ale nutné přistupovat individuálně a je lepší se poradit s odborníkem. Zásadní roli hraje především jídelníček. Měli bychom se také začít víc hýbat a méně jíst.

Do jídelníčku zařazujeme jídla sacharidová, především z celozrnných obilovin, která obsahují dostatek vlákniny podporující dobré trávení. Omezíme tuky a jednoduché sacharidy, tedy cukrovinky a dortíky.

Velké množství tuku a cholesterolu je skryto ve vepřovém i hovězím mase, uzeninách, tučných mléčných výrobcích. Tyto potraviny omezíme a nahradíme živočišné tuky rostlinnými.

Nedílnou součástí očistné kúry je pitný režim. Denně by měl člověk vypít alespoň 2,5-3 l tekutin. Za nejvhodnější je považována voda, kterou střídáme s bylinnými a ovocnými čaji. Vhodné jsou např. čaje z třezalky, přesličky nebo černého bezu, jež působí močopudně a napomohou k vylučování škodlivin z těla. Odborníci nezavrhují ani slabý černý a zelený čaj, za naprosto nevhodné ale považují sladké limonády, černou kávu a silný černý čaj.

Vitamíny a minerály

Je nezbytné přijímat zvýšené množství vitamínů, nejlépe z čerstvého ovoce a zeleniny. Tělo ocení hlavně B 1 (thiamin), vitamín dobré nálady, který potřebují oslabené nervy. Jeho nedostatek vede k apatii a neschopnosti soustředit se. Najdeme ho v kvasnicích, pohance, listové zelenině nebo květáku. Doporučenou dávku 1-2 mg denně je dobré zvýšit při požívání alkoholu, léčbě antibiotiky a větší tělesné námaze.

Vitamín C je zase důležitý pro posílení imunity, zdravé cévy, kůži, sliznice i pro správnou funkci srdce. Chceme-li zkomzumovat doporučenou denní dávku (75-100 mg), pak stačí sníst 200 g kysaného zelí, 80 g papriky, 1 grapefruit nebo 2 střední pomeranče.

"Neméně důležité jsou ovšem také biotin, kyselina listová, niacin - vitamín B 3, kyselina pantotenová - vitamín B 5. Najdeme je v pivovarských kvasnicích, červeném mase, rybách nebo v čerstvé zelenině. Potřebujeme také vitamíny A, D, E, K. Áčko je potřebné pro vývoj buněk, zrak a imunitu a je to také důležitý antioxidant. Najdeme ho např. v tučných rybách, v podobě betakarotenu v zelené listové zelenině a v oranžových druzích plodů - v mrkvi, meruňkách, dýni. Vitamín D je nezbytný pro tvorbu kostí a zubů a pro vstřebávání vápníku a fosforu. Obsahuje ho např. rybí tuk, ryby a obohacené rostlinné tuky. Vitamín E, který zabraňuje působení volných radikálů, najdeme v rostlinných tucích nebo semenech. Vitamín K je důležitý pro srážlivost krve. Jeho zdrojem jsou zelené druhy listové zeleniny, růžičková kapusta, bílé zelí i brokolice," uvádí dr. Kohout.

Pro organismus jsou nezbytné i stopové prvky. Železo posiluje imunitu a podporuje krvetvorbu. Nachází se v obilninách, meruňkách, listové zelenině a v zelených natích. Zinek působí antivirově a antitoxicky. Nervy, mozek ani srdce se neobejdou bez hořčíku. Jód zase pomůže proti chronické únavě a poruchám koncentrace.