Porozumět lidem, kteří nejsou tzv. naší krevní skupinou, vyžaduje určitou dávku trpělivosti, diplomacie a sebezapření. Ne vždy je to jednoduché, podle psycholožky to ale významně prohlubuje naše sociální dovednosti. Náročné vztahy tak mohou být pro obě strany velmi obohacující.

Někdy špatná komunikace vychází už jen z toho, že nám dotyčný připomíná někoho jiného, s kým jsme měli špatné zkušenosti v minulosti, a my se od těchto vzpomínek nedokážeme oprostit apod.

Ve skutečnosti nám tito lidé mnohdy ale neubližují tak jako ti, jež máme rádi. Zatímco s neoblíbenci jsme při komunikaci ve střehu, přemýšlíme nad důsledky toho, co řekneme či uděláme, u oblíbenců jsme uvolnění a pak jsme nemile překvapení, jak se mnozí z nich zachovají.

Co o nás druzí prozrazují

Překonáváním negativních situací se můžeme naučit pohlížet na ostatní jako na odraz sebe samých. Doktorka Tina Tessinová sestavila několik kroků, které nám pomohou podívat se na ostatní jako na zdroj informací o nás samotných.

1. Seznam lidí: Udělejte si seznam lidí, se kterými jste v nedávné minulosti měli problémy.  Může se jednat o kolegy z práce, rodinné příslušníky, ale i lidi z ulice.

2. Vyberte si zrcadlo: Vyberte si ze seznamu jednu osobu, se kterou máte největší spory, a přemýšlejte o své interakci s touto osobou. Co od ní chcete? Chcete jí porozumět? Nebo u ní postrádáte respekt či starost a ocenění?

3. Pohled na sebe: Nyní zvažte, jestli jste sami takoví, jací podle vás mají být druzí. Chcete, aby vám druhý naslouchal? Ale nasloucháte sami sobě? Chcete, aby se o vás druhý staral? Pečujete však sami o sebe? Chcete od druhých, aby vám porozuměli? A jste si sami vědomi toho, co chcete?...

4. Změna vyžaduje samoléčbu: Člověk musí jednoduše začít sám u sebe. Pokud chce u druhých něco změnit, musí to nejprve změnit u sebe. Například pokud jste naštvaní, protože konkrétní osoba s vámi nejedná s respektem, zvažte, jak by to mělo vypadat dle vašich představ, a změňte své chování směrem k sobě. Pokud jste naštvaní, že vám druhý nenaslouchá, pak zkuste celé dny poslouchat jen sami sebe. Většinou hned pochopíte, proč s tím mají druzí problém.

5. Naučte se nové dovednosti: Přemýšlejte o dynamice mezi obtížnou osobou a sebou a o tom, co je třeba se naučit, aby se váš vztah zlepšil. Někdy stačí nastavit hranice či se naučit efektivně zvládat hněv druhých lidí, jindy se naučit nebrat věci moc vážně.

Udělejte si seznam nových dovedností, které byste se mohli naučit, a usnadnit si tak komunikaci s druhými. Zároveň si do seznamu poznamenejte, kde byste tyto dovednosti mohli získat. Zda vám k tomu postačí pomoc přátel, knihy či bude lepší poradit se s koučem či terapeutem.

6. Zodpovědnost: Vezměte zodpovědnost za svou roli ve vztahu do vlastních rukou. Pokud vám vadí chování druhých, pak přemýšlejte, zda s tím opravdu chcete něco dělat, a pokud ne, pak si řekněte, co uděláte, abyste se od těch lidí oprostili.

Mějte vždy na mysli, že každý má kontrolu nad svými činy, a to bez ohledu na to, co se děje. Každý má totiž obvykle volbu, zda se účastní, či neúčastní něčeho, co by pro něj mohlo mít destruktivní či kontraproduktivní důsledky.