Hlavní postava románu – Christian Grey – používá strategie typické pro tyrany – pronásledování, obtěžování, zastrašování, společenskou izolaci a sexuální násilí. A hlavní hrdinka Anastasia projevuje znaky typické pro zneužívanou ženu – ztrátu identity, strach a pocit bezmoci.

Ne náhodou tak vědci našli mezi fanynkami tohoto románu velké množství žen trpících poruchou příjmu potravy, jako jsou anorexie či bulimie, a žen žijících s muži s násilnickými a despotickými sklony.

„Pokud ženy zažívaly poruchu příjmu potravy před čtením té knihy, pak v nich Padesát odstínů jen posílilo tyto zkušenosti a zhoršilo související trauma. Zároveň přibylo i žen, u nichž tyto problémy propukly právě po přečtení knih,“ potvrzuje doktorka Amy Bonomiová z Michigan State University.

Mezi fanynkami Padesáti odstínů šedi je pak ve srovnání s průměrnou populací o pětadvacet procent více žen, jež mají partnera, který na ně řve, o čtyřiadvacet procent víc těch, které mají partnera, jenž je pronásleduje a obtěžuje, a o pětasedmdesát procent více těch, které hladoví či drží jinou drastickou dietu.

Problém ve výchově

Bonomiová tvrdí, že zákaz podobných knih by vůbec nic nevyřešil a že kniha sama problémem není. Chybu vidí ve vzdělávání a výchově. Rodiče a škola by měli děti od útlého věku vychovávat v konstruktivním dialogu o sexualitě, těle a pohlavních rolích.

„Teenagery bychom také měli naučit konzumovat fiktivní literaturu, televizní pořady, filmy, časopisy a jiná média kritickým okem. Víme, že zobrazování násilí vůči ženám není problém, zvláště když se to zobrazování snaží poukázat na věc jako na problém. Skutečně závadné ale je, když to zobrazování posiluje přijetí stavu věci, místo aby ho kritizovalo,“ míní doktorka Bonomiová.