Obsedantně kompulzivní porucha je poruchou úzkostnou, a navíc chronickou. V případě týkajícím se vztahu se obsese týká právě pocitu, zda je člověk milován nebo zda miluje. Má úzkostný strach, že ho druhý nemiluje, nebo si sám není jist svými city. Aby se uklidnil, vyžaduje tzv. kompulze (chování, rituály) od druhých nebo je musí sám vykonávat. Nutí tedy druhého, aby mu lásku dokazoval, nebo tak činí sám.

„Symptomy vztahové obsedantně kompulzivní poruchy jsou často přehlíženy rodinou i terapeuty. Kompulzemi může být třeba to, když se jedinec neustále ptá partnera, zda to opravdu myslí vážně, když mu vyjadřuje svou lásku, čímž u druhého vzbuzuje negativní pocity, které časem mohou vyústit v rozchod,” upozorňuje psycholog Guy Doron z Izraele.

Doktor Steven Brodsky z New Yorku ale tvrdí, že osobám s touto poruchou rozhodně nepomůže partnerská (párová) terapie v manželské poradně. „Pokud začnete opravdu analyzovat problémy ve vztahu, pomáháte postiženému touto poruchou mít kompulze a dále opakujete či zhoršujete projevy poruchy,“ míní Brodsky v rozhovoru pro britský deník Independent.

Osoby trpící vztahovou obsedantně kompulzivní poruchou by se měly léčit, nikoli však na párové terapii, ale čistě individuální, která se zaměřuje na pomoc postiženému vytvořit si toleranci k nejistotě ve vztahu a pochopit nepříjemné myšlenky jako součást života.