Tomáš Hudeček, primátor hl. m. Prahy

Ve 21. století se zkrátka nemůžeme tvářit, že prostituce neexistuje. Mnohé vyspělé evropské státy, jako jsou Německo, Rakousko, Holandsko či Maďarsko, prostituci legislativně upravují a byl bych rád, kdyby se k nim zařadila i Česká republika. Musím říci, že nám primárně nejde o zdanění prostituce. Ale také nesouhlasím s názorem, že by se stát takto stal „největším pasákem“.

Tomáš Hudeček

Tomáš Hudeček

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Chtěli bychom především dát obcím možnost prostituci kontrolovat, omezit její nabízení na veřejných místech, upravovat podmínky provozování „veřejných domů“, bránit se šíření pohlavních nemocí a účasti nezletilých a mladistvých. Praha se s tímto problémem potýká dlouhodobě a například v ulici Ve Smečkách je vidět, kam to vede, když obce nástroje k regulaci prostituce nemají.

Hana Malinová, ředitelka spolku Rozkoš bez rizika

Pokud by se žena nebo muž museli zaregistrovat jako sexuální pracovnice/pracovník čili prostitut/ka, je více než pravděpodobné, že by tuto možnost, vzhledem ke stigmatizaci, se kterou se provozování sexuálních služeb pojí, příliš nevyužívali.

Hana Malinová

Hana Malinová

FOTO: Markéta Malinová

Dalším problémem je nemožnost z živnostenského rejstříku vystoupit. Jako poskytovatel/ka sexuálních služeb jsou zapsáni v živnostenském rejstříku jednou provždy, tzn. i v případě, že svou živnost dávno neprovozují, založili rodiny, mají stálé partnery a na své působení v sexbyznysu by nejraději zapomněli.

Existují i jiné možnosti, jak sexuální služby poskytovat a nekrátit společnost nejen o daně z příjmu, ale i o sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. V Německu stačí mít pro provozování prostituce jen daňové číslo: pokud platím daně, jsou chráněna má osobní data.

FOTO: ČTK

V ČR je možné se zaregistrovat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) v kategorii služeb osobního charakteru. Nepovažuji za vhodné osoby, které by se rády „nějak“ zaregistrovaly, stigmatizovat tím, že je naženeme do (zatím) ponižující škatulky prostitutek.

Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva

Připomínám, že ČR je vázána Mezinárodní úmluvou, která znemožňuje legalizaci prostituce. Museli bychom ji tedy napřed vypovědět. Navíc se můžeme poučit z negativních německých zkušeností s legalizací. V Evropě naopak v poslední době zaznamenáváme odklon od legalizace prostituce.

Jiří Dienstbier

Jiří Dienstbier

FOTO: Petr Horník, Právo

Pokud bychom se měli regulací prostituce zabývat, vyžadovalo by to širokou politickou, společenskou a odbornou diskuzi, která by neměla obcházet ani dopad navrhované regulace do osobní integrity prostituujících se osob, jejich bezpečnost a sociální důsledky. Součástí řešení by měly být i právní, zdravotní, sociální a psychologické poradenské služby.

Ludvík Hess, spisovatel, zakladatel babyboxů

Ve svém dlouhém životě jsem se setkal s řadou živnostníků-řemeslníků, kteří mi za úplatu stavěli dům, natahovali v něm dráty či trubky, na střeše vytvářeli krovy a skládali na ně tašky. O jejich živnostenském povolení jsem nepochyboval nikdy, o jejich řemeslných dovednostech někdy. Od prostitutky jsem nikdy žádné práce neobjednal, tudíž její řemeslné dovednosti, potažmo výši účtu přiměřeného odvedené práci, nedokážu posoudit.

Řemeslníci pracují obvykle za 150 až 200 Kč za hodinu. Ať jsou tedy prostitutky, získají-li živnost, zdaňovány ze 175 Kč/hodinu, z nichž nechť odečítají náklady. Ať jsou povinny mít evidenční pokladnu (příruční) a bez vyžádání vystavují klientům fakturu.

Ano, doporučuju prostitutkám vydávat živnostenské listy! Doporučuju, aby vedly účetní evidenci a platily podle výše zisku daně. Je taky třeba, aby vedly evidenci klientů a ulehčily tím práci finančních úřadů při revizích.

Prof. Petr Weiss, sexuolog

Aby mohla být prostituce legalizována, musela by ČR jako nástupnický stát ČSR zrušit svůj podpis na smlouvách z padesátých let minulého století. To by bylo právně komplikovanější než pouze přijmout nový zákon. Navíc by se přijetím tohoto zákona stal stát největším pasákem, jelikož by odvodem daní tyl z poskytování sexuálních služeb.

Petr Weiss

Petr Weiss

FOTO: Petr Horník, Právo

Na druhou stranu by však podobný zákon umožnil větší právní ochranu komerčních sexuálních pracovnic a snad by i snížil nebezpečnost kriminality, která se s prostitucí spojuje a bývá nebezpečnější a společensky závažnější než samotná prostituce – obchod s lidmi, sexuální násilí, drogová delikvence. Zkušenosti ze zemí tolerantnějších ke komerčnímu sexu, např. z Nizozemska, jsou z tohoto hlediska spíše příznivé, zkušenosti z extrémně restriktivních států (např. USA) naopak negativní.

Myslím, že nejvhodnější by to bylo vždy nechat na té které obci, zda chce na svém území prostituci tolerovat. Umím si představit, že v obci, kde si občané zvolí ve volbách konzervativnější vedení, bude tato činnost zakázaná, v obci s vedením liberálním naopak tolerována – ovšem jen za určených pravidel.

Jiřina Šiklová, socioložka

Nejsem pro to, aby stát legalizoval prostituci, protože by se tak pasoval do role hlavního pasáka. Statut živnostníka/živnostnice náleží určitým profesím, mezi něž prostituce nepatří – ta by měla zůstat na okraji společnosti. O její legalizaci se diskutovalo už za první republiky – politicky populární to bylo už tehdy, ale žádný z návrhů nebyl nikdy přijat.

Jiřina Šiklová

Jiřina Šiklová

FOTO: ČTK

Pokud jsou zákazníci, kteří jsou ochotní za sexuální služby platit, bude i prostituce – bez ohledu na právě platnou legislativu. Jinou otázkou je ochrana pouličních prostitutek, vydíraných pasáky – to je však úkol pro policii, nikoli zákonodárce. Nemyslím, že právě ony by spěchaly registrovat se na živnostenské úřady.

Jan Kasl, architekt, bývalý pražský primátor

Odpověď spíš zní ano. Prostituce byla legalizována v uplynulých deseti letech ve čtyřech zemích EU, v mnoha dalších státech EU není kriminalizována, nelegální je ve čtyřech členských státech. Cílem legalizace je poskytnout ochranu práv a bezpečnost prostituujícím se osobám, mít kontrolu nad jejich zdravotním stavem, omezit obchod s lidmi a šíření přenosných chorob; navíc počítá s výnosem ze zdanění pro rehabilitační a vzdělávací programy.

Jan Kasl

Jan Kasl

FOTO: ČTK

Odpůrci legalizace tvrdí, že jde o činnost nemorální, zneužívající především ženy, přispívající k šíření přenosných chorob – s tím lze obecně souhlasit, ale to prostituci nijak neredukuje. Nejhorší přístup je nepřiznání její existence, čehož je bohužel dokladem centrum Prahy.

Musíme proto najít takové nástroje, které vytlačí dnes dle zákona neexistující veřejné domy mimo centrum – to se ovšem v minulých letech v Praze nepodařilo. Vyhláškami se aspoň omezilo nabízení prostituce na ulici. Pokud nebude prostituce regulována, nebude možné se s ní efektivně vyrovnat. Myslet si, že by snad sama přestala existovat, je nereálné.